Večerní info z Blízkého Východu – 3.

Nikolaj Vavilov                  11.03.2026  po 21.hodině

USA se obávají, že se objeví v Hormuzském průlivu

Tisková mluvčí Bílého domu Caroline Levitt popřela dříve zveřejněnou zprávu ministra energetiky USA Chrise Wrighta o tom, že americké námořní síly doprovázely tanker přes Hormuzský průliv, informuje agentura Reuters. Dřívější zprávu popřel Írán a Wright příspěvek smazal.

Spojené státy dosud neeskortovaly žádný ropný tanker ani loď přes Hormuzský průliv, uvedla Levittová.

*

USA požádaly Rumunsko, aby na jeho letecké základně rozmístilo další síly, které se zapojí do konfliktu na Blízkém východě.

Rumunsko se stává hlubokým zázemím íránské operace – přes Turecko už íránské rakety nedoletí. V důsledku toho se země dočasně nebude moci aktivně účastnit operace proti Rusku – ve směru Podněstří-Oděsa.

*

I kdyby válka v Íránu skončila příští měsíc, Brazílie – největší dovozce hnojiv – nebude schopna doplnit zásoby včas pro brzkou výsadbu sóji.

Poznamenává se, že vrchol růstu cen potravin nastane právě v době doplˇovacích voleb v USA.

Hlavním odběratelem brazilské sóji je čínský chov hospodářských zvířat. Nejnebezpečnějším důsledkem křížové výpravy proti Íránu je prudký nárůst cen potravin: základní cena potravin rostlinného a živočišného původu je tvořena cenami paliv a amoniakálních hnojiv vyráběných z ropy a plynu. Již na podzim dojde k prudkému nárůstu cen dovážené suroviny pro hlavní odběratele – Indii a Čínu, ale také arabské země a EU. Afriku pravděpodobně čeká humanitární katastrofa a velký přerozdělení vlivu – za potraviny.

*

Bílý dům nečekal, že Írán uzavře Hormuzský průliv. Před válkou byli Trumpovi poradci přesvědčeni, že Teherán nepůjde do plnohodnotné ekonomické války, - píše deník New York Times.

*

Mohutný výbuch v Dubaji, informuje agentura Reuters s odvoláním na očitá svědectví.

Nedostatek protivzdušných obranných systémů (které jim Iránci vystříleli) činí nevyhnutelným primární zničení civilní infrastruktury Emiratů, které v první řadě chrání vojenské objekty.

*

Írán prolomil obranu USA na Blízkém východě raketami vylepšenými pomocí technologií Číny, Ruska a Severní Koreje, -- píše Bloomberg.

Íránské vojenské velení prohlásilo, že ozbrojené síly země se již nebudou omezovat výhradně na odvetné údery a hodlají útočit jeden za druhým.

*

Írán může obcházet sankce pomocí kryptoměnové burzy Binance, domnívá se americké ministerstvo spravedlnosti – The Wall Street Journal (WSJ). Podle údajů tohoto vydavatelství odhalilo interní vyšetřování Binance převody ve výši 1,7 miliardy dolarů na peněženky skupin podporovaných Íránem. Více než 1 miliarda dolarů z této částky prošla hongkongskou platební společností Blessed Trust. Binance již podala na WSJ a prohlásila, že burza neprováděla žádné přímé transakce s organizacemi, na které se vztahují sankce. žalobu kvůli této publikaci a prohlásila, že burza neprováděla žádné přímé transakce s organizacemi, na které se vztahují sankce.

Zakladatel největší kryptoměnové burzy Binance - Changpeng Zhao byl obviněn z napomáhání k výplatám milionů dolarů hnutí HAMAS, píše Financial Times. Žalobu podaly oběti útoku na Izrael, ke kterému došlo v roce 2023. Žalobci tvrdí, že Binance pomáhala při provádění transakcí na účty spojené s bojovníky HAMAS a Hizbulláhu.

*

Írán na pozadí války nesnížil, ale naopak zvýšil vývoz ropy přes Hormuzský průliv. Podle údajů WSJ se dodávky zvýšily přibližně o 100 tisíc barelů denně a dosáhly asi 2,1 milionu barelů, přičemž Čína pokračuje v aktivním nákupu íránské ropy.

USA zrušily sankce vůči Íránu. Udělaly správnou věc. Čína je spokojená.

*

FBI varovalo policejní útvary v Kalifornii před možnou hrozbou ze strany Íránu: podle zpravodajských informací se Teherán může pokusit reagovat na americké údery vypuštěním útočných dronů na západní pobřeží USA.

*

Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci Bahrajnu o Blízkém východě, Rusko a Čína se při hlasování zdržely. Dokument odsuzuje útoky Íránu na území zemí Perského zálivu a Jordánska, přičemž USA a Izrael v textu nejsou zmíněny.

*

Co může Írán získat? (úvaha ekonoma M.Chazina)

Nyní otázka. A co Írán?  Zjednodušeně řečeno, co by měl Írán získat, aby rychle souhlasil s ukončením války? Co může Írán dnes získat? Vidím zcela jasný a srozumitelný scénář.  Íránu bude vrácena jeho bývalá provincie Bahrajn, kterou mu v 19. století odňala Velká Británie, a íránským šíitským zástupcům bude umožněno převzít kontrolu nad Kuvajtem. To znamená, že Kuvajt nebude připojen k Íránu, ale stane se šíitským státem přátelským k Íránu.  Poznamenejme, že právě v Kuvajtu a Bahrajnu Írán nejdůsledněji ničí veškerou americkou infrastrukturu. Jinými slovy, až to všechno skončí, Spojené státy americké tam už nebudou mít co dělat, nebo budou muset utratit obrovské částky, miliardy dolarů, na obnovu této infrastruktury. No, tak nějak...

A z tohoto důvodu, když vidíme nepřekonatelnou touhu jedné ze stran uprchnout a zcela jasný a srozumitelný popis podmínek, za kterých tak učiní, a co získá protistrana, celkově se mi zdá, že pravděpodobnost takového scénáře je poměrně vysoká, samozřejmě ne stoprocentní. Poznamenejme, že ani Velká Británie, která se velmi aktivně účastnila všech těchto provokací, v tomto případě nebude mít námitky. Cílem Londýna je totiž zničení „Kartága“ - Izrael musí být zlikvidován. Nechat Izrael samotný proti Íránu je silné.  Doufám, že chápeme, že požadavky Íránu vůči Izraeli, pokud se Izrael pokusí také vycouvat, budou velmi jednoduché: stáhnout vojáky ze všech okupovaných území a také odtud odstranit izraelské osady. Izrael s tím nebude moci souhlasit, protože poté bude určitě zničen.  A pokud nesouhlasí, pak ho začnou dorážet, a to všichni.

https://t.me/shuohuaxia