Úvahy o „mozku“ NATO…

Prof.Dmitrij Jevstafjev    27.06.2025

Hlavní otázka, o které se nyní málo diskutuje, ačkoli objektivně stojí v centru pozornosti: nová konfigurace koalic (a shoda nebo neshoda geoekonomických a geopolitických koalic) po „přerušení“ konfliktu mezi Izraelem a Íránem.  To nakonec určí priority konfliktních uzlů (především pro Západ, ale také pro nás).

V této souvislosti mi včera ráno položil zajímavou otázku M. L. Chazin při debatě o výsledcích „summitu“ NATO v Haagu (tj. benefičního vystoupení rozkuráženého D. Trumpa před pokryteckým a nevděčným publikem).

Otázka M. L. Chazina zněla přibližně takto:

„NATO je prostě mrtvé těleso ([moje myšlenka). Ale stále má orgány a škube sebou (dodám od sebe – umí zvolit jedinou správnou, spasitelnou strategii při návštěvě Pána). To znamená, že je řízeno zvenčí. To by znamenalo, že má mozek. Kde ale je?“

Ve skutečnosti místo, kde se nachází „mozek“ NATO, jehož smrt nedávno prohlásil Macron, určí nejen soubor priorit Aliance, ale i pořadí jejich realizace. Určuje ho půlka faktů: Hlavní je, že to nejsou USA. Evropané vnímají situaci v USA velmi kriticky a mám pocit, že mají dostatečný přístup k informacím o skutečné situaci tam. Druhá polovina: aby bylo možné být „vnějším mozkem NATO“, je třeba být institucí se všemi atributy, včetně komunikace, logistiky a konečně i zabezpečených prostor.

Dodám za sebe: - navzdory všem Trumpovým fantazijním představám strategický úkol NATO připravit se na přímé vojenské střetnutí s Ruskem do roku 2028/29 (a, pokud to myslí vážně, pak do druhé poloviny roku 2029) nebyl zrušen. A to je pro nás také velmi důležitý signál.

Shrňme si některé výsledky posledního cyklu konfrontace na Blízkém a Středním východě. To poslední je velmi důležité. Tam každý prohlásil, že zvítězil, a domnívá se, že si udržel své pozice… - ale ve skutečnosti prohrál. A uvědomění si strategického významu této porážky (každý účastník prohrál v různé míře, více však Izrael) je nejdůležitějším faktorem plánování. Ale to vše se bude projevovat různě.

Pokud je hypotéza správná a základem „mozku NATO“ je symbióza „mainstreamového Londýna“ (s odstraněním „partaje chaosu“ dokonce ne na Blízký, ale již na Střední východ) s částí klanů atlantické aristokracie USA, pak je docela pravděpodobné, že se pokusí vrátit ke strategii „škrcení“, která byla základem „studené války“. Ale ne té studené války 60. a 70. let (chruščovovské a brežněvovské), ale její dřívější „předkaribské“ verze.

Proč? Protože se zatím vyhýbáme nové karibské krizi, která vyvolala mnoho specifických pocitů v americké elitě. To znamená, že není třeba si myslet, že jaderné odstrašování – a to je jeden z těchto pocitů – je v současné době vůbec aktuální.

Mimochodem, v onom relativním „Londýně“ se odehrály velmi zajímavé procesy právě kolem nově jmenované šéfky MI-6. Ukazuje se, že i zde jsou příbuzní nacisté, kteří byli údajně dokonce zapleteni do holokaustu. A copak nebyl dříve čas si přečíst objektivní informace? - chce se mi zeptat.

A ještě jedna malá drobnost. Pokud se „mozku Euroatlantiku“ podaří přivést USA (s Trumpem nebo bez něj) v rámci koalice do konfrontace s Ruskem na přelomu let 2028/2029, bude to znamenat úplný krach všech plánů současné většiny americké elity na vytvoření perimetru zadržování Číny. „Velký protíčínský projekt“ prostě nebude. To není žádná konspirační teorie. Jedná se o zcela elementární geopolitickou kombinaci. Z řetězce takových kombinací namířených proti různým velkým státům, které mají potenciál pro samostatnou geopolitiku, se skládá plnohodnotná „velká hra“.

To však pro Rusko vyvolává otázku o roli některých našich spojenců v této „hře“…

https://t.me/s/dimonundmir