Špetka totality do Ameriky…

Dění se opět přesouvá do východního Středomoří.

Prof.Dmitrij Jevstafjev                    08.11.2025

Kolegové,… - začnu otázkami, které mi přišly v posledních dnech.

Ne, nejde o to, kde koupit „olympijku“, o níž jsme mluvili včera,  i když i takové otázky byly. Jde o to, v čem spočívá vtip nově zvoleného starosty New Yorku Zohrana Mamdaniho. Vtipy jsou to ve skutečnosti tři a žádný z nich nesouvisí s tím, že je „komunista“, tím spíše, že komunista ani zdaleka není.

1.       První zajímavost: Mamdani je „anti-Michael Bloomberg“, který byl před 10 lety všeobecně oblíbeným starostou města. A tento fakt ukazuje především sociální evoluci, kterou město prošlo v „historicky krátkém čase“. Změnu sociálních imperativů a sociálních cílů.

2.       Druhý vtip: Mamdani byl samozřejmě zvolen za Demokratickou stranu. Ale to zjevně není ten obraz Demokratické strany, který by její skrytí akcionáři chtěli vidět.  Nemáte pocit, že frontmanem v největším „demokratickém“ (ve skutečnosti liberálně-globalistickém) městě USA byl zvolen člověk, který je schopen pohřbít model obnovy vypracovaný pro Demokratickou stranu „chytrými politickými technologiemi“? A tento model již byl naznačen – antiautoritářská (původní americká spojka i v provincii) strana nového „chytrého proletariátu“ a „rozzlobených měšťanů“. Není zde snad jednoduchý nápad vytvořit na místě Demokratické strany „vakuum“? A pak jej „znovu sestavit“ v úplně jiné podobě?

3.       Třetí a nejdůležitější vtip: mám dojem, že Mamdani je jakýsi kompot ideologií.  Zcela nekompaktní postava. Tak neucelená, že se nabízí otázka: „Kdo tě vymyslel, severní jelene?“ To není vtip. No, skoro není. Nemáte pocit, kolegové, že na městě, kterého nikomu není líto (a New York v současné Americe nelituje nikdo), se testuje jak stupeň populismu, tak jeho obsahová struktura? Aby se pak pokusili provést druhé kolo testování v průběžných volbách příští rok a poté alespoň v části států v prezidentských volbách. Zejména s ohledem na to, že Demokratická strana v důsledku všech procesů možná může i neexistovat…

Takže samozřejmě lze stěží hovořit o tom, že hlavní město Ameriky je zralé pro „socialismus“. Ale test, do jaké míry je Amerika jako celek zralá pro sociál-populismus, může dopadnout velmi dobře. A to je velmi důležité. Protože pro autoritativní metody řízení je Amerika zjevně zralá. Ale zatím se jedná o „aristokratický autoritarismus“. Sociální populismus, vyzkoušený na symbolické americké „půdě“, může do americké politické reality přidat „špetku“ totality.

Na soukromém kanálu vznikl ne zcela klasický videopřehled týdne (i když tyto prvky tam jsou přítomny), ale určitá analýza nové „kvality“. Do politicko-vojenské rovnováhy byl zaveden jaderný faktor, což lze považovat za zcela hotovou věc. Otázkou je, jak s tímto „faktem“ zacházet. Ale moje hlavní myšlenka je trochu jiná: - Trumpův „pas“ ohledně jaderných zbraní mohl být přijat nejen v Rusku, kde je přístup k této otázce, řekněme přímo, velmi vážný. Trumpovo relativně nezodpovědné prohlášení mohly zaslechnout i síly, které se do určité míry orientují na „chaos“, ale již geopolitický.

Pokud jde o celkovou situaci, centrum dění se opět přesouvá do východního Středomoří. Bez ohledu na „prozatímní“ výsledek eskalace kolem Venezuely, bude hlavní „uzel“ stále právě tam. Ano, vydání zatykačů na Netanjahua a vedení izraelské vlády Tureckem je symbolická věc. Ale tento symbol znamená, že Turecko je mimo Trumpův vliv, a to v okamžiku, kdy z hlediska zájmů Turecka i osobně Erdogana by se s Trumpem rozhodně neměli hádat. Tento symptom je pro mě poněkud nečekaný. Erdogan se osobně cítí uražený, protože nedostal to, co chtěl od „Trumpova plánu pro Gazu“. A dává to najevo, jak umí…

https://t.me/dimonundmir