Aspoň káva #123 aneb Děti.

aspoň káva #123

Máme generační problém. Rodí se málo dětí. A tak se hledají důvody, proč nikdo nechce mít děti. A vyrojilo se spousta vysvětlení.  Jenže každé to vysvětlení kulhá hned na obě nohy. Proč? No proto, že i my jsme děti, měli jsme děti, a i naše děti mají děti. Bez jakýchkoli podmínek. Takže:

• ·         Dnešní potenciální rodiče mají málo peněz na to, mít děti. Ale všichni vždycky měli málo peněz. Byly krutější situace a děti se rodily. Ještě my jsme nedostali na první dítě nic, kromě přídavku a slevy na dani. Mateřská dovolená bez jediné koruny na půl roku. Na druhé dítě už byla mateřská delší, ale za minimální příjem. A přežili jsme a děti vychovali k naší spokojenosti a jejich úspěchu. Dneska mají čtyři sta tisíc na čtyři roky a je jim to málo? Já vím, vybavení pro děti je drahé, ale to nikdy nebylo relativně levné. Protože je nutné vždy posuzovat ceny podle skutečných příjmů v rodině. Jenže pokud musí mít už i mimino značkové dupačky, pak je to opravdu drahé. Nemluvě o dalších potřebách.

• ·         Dnešní potenciální rodiče nemají kde bydlet. Ale bývaly časy, kdy žily dvě rodiny v jednom bytě a přežily to. Kromě toho v době, kdy právě my jsme měli své dva syny, nebyl problém sehnat byt. Jen to chtělo rozhlédnout se po vhodném zaměstnání a odstěhovat se třeba do pohraničí. A byl podnikový byt. Případně existovala různá bytová družstva, kde se ten byt dal také pořídit. Zejména když pomohl zaměstnavatel. Takže dejme tomu, že tady je problém. Ale i ten je nějak řešitelný. Když se chce.

• ·         Přece nepřivedu dítě do téhle doby. Ale rodily se děti za války, po Gottwaldově převratu, po Srpnu 1968, prostě rodily se děti proto, že bylo přímo ctí mít děti. I když to nepřinášelo žádné zvláštní výhody. Jen ta nižší sazba daně z příjmu. Budoucnost dětí nás zajímala natolik, abychom je dobře připravili pro život. Zbytek už je pouze jejich záležitost. Jenže dnešní mladí jsou skutečně jak ty sněhové vločky. Tolik psychických problémů z ničeho jsem nezažil. Proto se rozsypou z kdejakého hloupého článku na sítích.

• Problémy nejsou v uvedených bodech. Problémy jsou kupodivu v nás starších. To my jsme vychovali své děti tak, že ony už vychovaly své děti k tomu, že jsou z nich citlivé květinky, které se neumí o sebe postarat, nejlepší řešení pro ně je mamahotel a užívají si svobody. A ještě jsou schopné se o těch, kteří jim jejich luxusní životy připravili, vyjadřovat jako o přítěži. Přesně podle starého komunistického hesla „Dědeček a babička nám ujídají z chlebíčka“. Přitom kdyby naše generace vybudovala všechno, čeho si ony jen užívají. A teď překročím veškeré zeměpisné hranice. Protože to byla naše generace, která pro ně vymyslela počítače, internet, mobily a další vymoženosti, kterých si ty dnešní děti jen užívají.

Ano, i v současné mladé generaci se najdou jedinci, kteří do této škatulky nezapadají, ale zatím jsou to spíše jen vzácnější případy.

Jak to souvisí s tím, že se rodí málo dětí? Jednoduše. Současní potenciální rodiče jsou totiž obyčejní sobci, kteří si chtějí pouze užívat života, a přece si ho nebudou kazit nějakými fakany.

Často se používá argument, že když bude málo dětí, bude i málo peněz na důchody. Toho se tak moc nebojím, technika dokáže nahradit mnohé, a i ty výdělky, tedy včetně odvodů porostou. Jenže důchod není to, co by nás mělo tolik trápit. Horší bude ta samota, až nebude nikdo, kdo by se o vás mohl nějak postarat. Placená pečovatelka ty děti, pokud je máte dobře vychované, nikdy nenahradí.

Já jsem už ve věku, kdy mi stačí dát si dobrou kávu a přát těm mladým, aby si spoustu věcí uvědomili. Čas utíká.