Aspoň káva #124 aneb 1947.

 aspoň káva #124

Letos nás postihlo opravdu úmorné sucho. A nějak mi to připomnělo rok 1947, kdy nás taky postihlo podobné sucho. Tehdy nás zachránil soudruh Stalin, který nám poslal potřebné množství obilí. A také tím přispěl k událostem února následujícího roku. Gottwaldova vláda v roce 1947 odmítla tak zvaný Marshallův plán americké pomoci. I Gottwaldovi bylo jasné, že tím bychom se dostali ze sovětského vlivu.

Letošní sucho ten rok připomíná. Jen zatím netuším, odkud by měla přijít ta pomoc. Z Ruska to rozhodně nebude a ze Západu si to budeme muset draze zaplatit. Neobávám se ale, že by nám hrozila nějaká změna politického vlivu.

Obávám se ale, že se objeví spousta klimaalarmistů, kteří v současném suchu budou vidět katastrofální důsledek klimatické změny. A rozhodně si na rok 1947 nevzpomenou. A z historie víme, že ani ten zmiňovaný rok nebyl nijak výjimečný. Historické záznamy hovoří i o jiných podobných letech. Tady se odvolám na Kalendář jistého Bedy, který sepsal počasí, tedy po staru povětrnost od roku 428 před Kristem. A hned první zápis hovoří o něčem podobném, jako bylo rok 1947 či rok letošní.

·         428 před Kristem bylo tak sucho, že ve Vlaších toliko ve větších řekách dosti málo vody zůstalo; dobytek dostal na kůži vyraženinu a hynul žízní.

·         390 před Kristem bylo velké parno; to byl rok vpádu Gallů do Říma.

Pak následovalo mnoho podobných roků, kdy byla kvůli suchu veliká neúroda.

·         70 Tak neobyčejné sucho, že se na Rýně loďmi plaviti nemohlo.

Jenže existují i jiné události, které mají na počasí dost podstatný vliv. A to jak na úrovni místní, tak v širším měřítku. Základem všeho bývá intenzivní zemědělská výroba a s tím spojené kácení lesů. A také různá průmyslová výroba, která opět představovala intenzivní kácení lesů. Kácení, ale bez stejně intenzivní výsadby. Například ve století čtrnáctém došlo na našem území k vyklučení velikého množství lesů pro potřeby hutí, dolů, ale i pastvin, pivovarnictví a další výroba, která potřebovala právě to dřevo, pro svoji činnost. A protože naopak lesy mají veliký význam pro kvalitu ovzduší, i tady se projevoval neblahý vliv chybějících lesů. Například

·         1312 Neaurodný rok; v Čechách nepršelo od máje až do prosince. Horko bylo nesmírné, v jiných zemích zkazily deště a krupobití pole a vinice; v Němcích a ve Vlaších byla velká drahota.

Císař Karel IV. si byl významu lesů vědom, a tak se snažil do svého zákoníku Maiestas Carolina zahrnout i péči o lesy. Víme, že zákoník nebyl přijat, ale Karlova myšlenka nezapadla a po jeho smrti byl roku 1379 pro Chebsko vydán první lesní řád u nás.

Velký význam pro udržení klimatu mají vliv i vodní plochy. Tahle myšlenka už není tak stará, ale přesto opět velký význam měla rybníkářská aktivita rodu Rožmberků. Jejich mistři rybníkáři, Štěpánek Netolický a Jakub Krčín, vybudovali velká vodní díla a podle nich i ostatní majitelé panství budovali podobné plochy.

Dnes jsme se dostali do situace, kdy nás opět ohrožuje vlastní hloupost a neznalost přírodních zákonů. Nesmyslný boj proti základnímu kameni všeho živého, tedy uhlíku, je to nejhorší, co nás může potkat. Přitom největším nebezpečím pro člověka je jeho neochota se přizpůsobit změně povětrnosti a produkce toho, co naopak stav klimatu zhoršuje. Když se podíváte na obrovské plochy, které zabírají fotovoltaické elektrárny, je naprosto jasný dvojí negativní vliv. Jednak plochy, které mohly být využity třeba jako lesy či vodní plochy, tedy přírodní ochlazovače a zároveň podporovatele cirkulace vody. A pak černá barva, jak známo, nejvíce odráží teplo zpět do okolí. Takže sice nepatrný, ale trvalý ohřev vzduchu.

A pak tu máme všeobecně nenáviděné vrtule čili větrné elektrárny. O jejich negativech bylo sepsáno už mnoho článků, kde je jejich vliv na ovzduší i na lidské zdraví mnohokrát prokázaný. Dokonce se uvažuje i o tom, že tyto kolosy ve větším množství na jednom místě dokážou měnit směry větru a tím i postup srážkových mraků.

Takže až bude zase někdo vykládat cosi o klimatu, připomeňte mu, že všechno už tu jednou bylo. No a já si v klidu sednu někam do stínu a dám si svou dobrou kávu.