Bruselský elektrický kontinent: Zelená vynucená transformace směrem k elektrifikaci

Evropská komise chce elektrifikovat auta, topné systémy, továrny a tedy téměř všechny aspekty každodenního života. Do roku 2040 se má podíl elektřiny na konečné spotřebě energie v Evropě zdvojnásobit ze současných 23 procent na 46 procent. Tento „elektrický kontinent“ je prezentován jako údajné osvobození od dovozu fosilních paliv – má ho však být dosaženo politicky manipulovanými cenami, dotacemi, novými regulacemi a spotřebou elektřiny, která se bude muset stále více přizpůsobovat rozvodné síti.

(..) Evropská komise 17. července představila svůj „Akční plán pro elektrifikaci“.

Zatímco cíl 46 procent je v současné době pouze „orientační“ a bude předmětem posouzení dopadů v rámci příštího balíčku Energetické unie, rozsah plánu nenechává žádné pochybnosti o směru, kterým se bude ubírat: místo současných osmi milionů čistě elektrických vozů je dlouhodobým cílem mít na evropských silnicích zhruba 120 milionů a počet tepelných čerpadel se má zvýšit z necelých 30 milionů na zhruba 100 milionů. Doprava, budovy a průmysl mají co nejrychleji přejít z ropy a plynu na elektřinu.

Brusel slibuje obrovské úspory v dovozu energie.

Do roku 2040 by se dovoz plynu mohl snížit o více než 70 procent a dovoz ropy o více než 40 procent. Komise očekává až o 260 miliard eur méně výdajů na dovoz fosilních paliv ročně a přibližně o 20 procent nižší náklady na výrobu elektřiny (ano, opravdu, čtete správně). Jedná se však o modelové výsledky pro kompletně restrukturalizovaný energetický trh – nikoli o čistý výpočet, který by zohledňoval sítě, skladovací zařízení, elektrárny, nová vozidla, topné systémy, průmyslové závody a všechny dotační programy.

Za největší slabinu plánu je zodpovědná samotná Komise.

Elektřina stojí evropské firmy v průměru téměř třikrát tolik co plyn za stejné množství energie, zatímco domácnosti stojí asi dvaapůlkrát tolik. Pouze ve Finsku a Švédsku je tento poměr nižší než dva. Podle Komise tvoří jen o něco méně než polovina účtů za elektřinu v evropských domácnostech samotná elektřina; zhruba čtvrtina jde státu prostřednictvím daní a poplatků a provozovatelům sítí prostřednictvím jejich poplatků.

Levnější kvůli politicky motivovanému zvyšování cen

Brusel místo čekání na to, až elektrické technologie na trhu prosadí svou cenou, výkonem a spolehlivostí, chce požadovaný výsledek politicky vynutit. Do roku 2030 se má poměr ceny elektřiny k plynu pro domácnosti snížit na maximálně 2,5 a pro podniky na maximálně dva. Toho bude dosaženo změnou daní a poplatků za rozvodnou síť, poskytnutím úlev určitým skupinám spotřebitelů a postupným rušením tzv. dotací na fosilní paliva. V důsledku toho se elektřina může na účtu jevit levnější – nebo se ceny plynu, ropy a dalších alternativ jednoduše uměle navyšují, dokud se přechod na elektřinu nebude jevit jako ekonomicky životaschopný.

Shodou okolností ve stejný den Komise představila svou revizi evropského systému obchodování s emisemi. Politicky vnucená cena CO2 zdražuje fosilní paliva, čímž automaticky zlepšuje konkurenční postavení elektřiny. To, co se následně prodává jako ekonomická výhoda tepelných čerpadel, elektromobilů nebo elektrických průmyslových procesů, je alespoň částečně výsledkem záměrně manipulovaného cenového vztahu. Brusel nenechává trh rozhodovat; místo toho nejprve stanoví požadovaný výsledek a poté podle něj upraví ceny. (..)

https://www.infokuryr.cz/n/2026/07/26/bruselsky-elektricky-kontinent-zelena-vynucena-transformace-smerem-k-elektrifikaci/

---

raději přečíst celé