Byty bezdomovcům, prosadili v Praze. Místní volají o pomoc
- lujjza
- 27. 7.
- Minut čtení: 4
Ubytuj bezdomovce či jinou problémovou osobu v běžném bytě, pak pošli neziskovku, ať se stará i jeho resocializaci. Na projekty nazývané Housing first za Fialovy vlády šly stovky milionů.
Pár střípků:
(..) ParlamentníListy.cz nedávno informovaly o trestním oznámení, které ministerstvo pro místní rozvoj podalo na dva bývalé úředníky. Ti současně figurovali v neziskových organizacích, které od ministerstva získávaly milionové dotace.
Jménem, které v této souvislosti zaznívalo nejčastěji, byl Vít Lesák.
Inženýr ekonomie se dlouhé roky pohybuje mezi neziskovým sektorem a státní správou. Od roku 2010 působil v Agentuře pro sociální začleňování, která tehdy působila pod úřadem vlády, kde ji o dva roky dříve založila tehdejší ministryně bez portfeje Džamila Stehlíková. Původně nesla název Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách, zkrácení názvu proběhlo v souvislosti s rozšířením působnosti roku 2015 za ministra Jiřího Dienstbiera.
Ve stejném roce Vít Lesák Agenturu opouští a přesouvá se jako ředitel do spolku Platforma pro sociální bydlení. Ta vznikla jako „uskupení nevládních neziskových organizací, odborníků a zástupců veřejnosti věnujících se tématu sociálního bydlení a lidských práv“.
V roce 2015 Agantura získala zakázku na pilotní projekt sociálního bydlení v Brně, kde by tehdy náměstkem primátora pro sociální oblast Matěj Hollan z Žít Brno. Přesun 50 rodin s dětmi z ubytoven a azylových domů do městských bytů, kterým se poté věnovala nevládní organizace IQ Roma Servis za metodického vedení holandskou neziskovou organizací HVO Querido, přinesl do Česka koncept „Housing first“.
Ten vychází z úvahy, že poskytnutí bydlení je prvním krokem k resocializaci bezdomovců, ale také lidí s kriminální historií, drogovou zkušeností a psychiatrickými problémy. Podstatou je bydlení ve standardních bytech, v běžné zástavbě mimo sociálně vyloučené lokality, což má podpořit integraci klientů do společnosti. Následně se jim věnuje sociální péče, kterou si municipalita obvykle objednává u některé z neziskových organizací.
Vznikl ve velkých městech USA na konci osmdesátých let, do Evropy pronikl na začátku tisíciletí. Zlom nastal ve chvíli, kdy jej finančně podpořila Evropská komise a jako celounijní projekt jej začala administrovat původně nizozemská neziskovka FEANTSA. Českým členem je v ní právě Platforma pro sociální bydlení.
Za Sobotkovy vlády rozjela organizace lobbing k urychlenému přijetí zákona o sociálním bydlení. Kampaň Mít svůj domov ve spojení se snahou ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové vedla ke schválení zákona ve vládě.
Ve Sněmovně jej však po prvním čtení zablokovaly námitky poslanců. Zpravodajka Jitka Chalánková upozorňovala například na zákonnou povinnost obcí se do ubytování problémových osob zapojit, což na mnohé poslance bylo příliš. (..)
(..) „Skutečnost, že odborníci a odbornice na sociální bydlení přecházejí mezi neziskovým sektorem a státní správou, je v České republice přirozená a prospěšná. Okruh expertů na systémové řešení bytové nouze je v České republice malý. Stát proto v některých případech sahá po lidech, kteří problematice rozumějí a mají praktické zkušenosti z terénu,“ vysvětluje ve svém stanovisku Agentura pro sociální začleňování. (..)
(..) Kolem organizací, ve kterých figuroval Vít Lesák se následně rozvinulo širší finanční schéma, do něhož bylo zapojeno i Ministerstvo práce a sociálních věcí. Spolek Platforma pro sociální bydlení čerpal od Jurečkova úřadu miliony korun na agendu, která se do značné míry kryla s agendou ředitele Lesáka na MMR.
Jedná se například o prostředky formou dotací „na šíření přístupu Housing First v České republice se zaměřením na vzájemné učení a různé úrovně pokročilosti a znalosti konceptu“. Tato dotace z veřejných zdrojů dosáhla výše 9 514 489 korun.
Koncept Housing first se rozjel v řadě měst. Ačkoliv se Agentura pro sociální začleňování chtěla zaměřovat především na pomoc v problematických lokalitách, unijně podporovaný projekt Housing first aktivity rozšířil prakticky na celé území.
A prosadil se i v Praze. Už v roce 2020 se zde osídlování bytů osobami vyžadujícími sociální dohled věnovaly Armáda spásy Praha, Člověk v tísni, Naděje Praha, Fokus Praha, spolek Neposeda, Arcidiecézní charita Praha, Maltézská pomoc, nebo organizace Jako doma.
Platforma pro sociální bydlení se věnuje hlavně rozvoji metodiky konceptu Housing first. Na metodické vedení čerpá z operačního programu Zaměstnanost plus na roky 2025-2028 Celkově měla Platforma pro sociální bydlení podle serveru Hlídač státu za celou svou historii získat na dotacích 134 467 445 korun. (..)
(..) Agentura pro sociální začleňování v minulosti také založila Fond dostupného bydlení, který má přímo nakupovat byty, pronajímat je v rámci projektů Housing first a z nájemného od nich (nebo dopláceného od státu) následně platit další nákupy.
V projektu nazývaném také jako „Bartošova realitka“ se potkávají veřejné a soukromé peníze způsobem, jehož popis by si zasloužil vlastní text.
V čele Agentury za Fialovy vlády stanul Martin Šimáček, který se do funkce přesunul z Centra sociálních služeb Praha, jednoho z českých zástupců v evropské asociaci FEANTSA.
Manžel Kláry Šimáčkové Laurenčíkové, vládní zmocněnkyně pro lidská práva, realizoval všechny projekty, které Agentura spustila za Fialovy vlády.
V dubnu byl z funkce odvolán ministryní Zuzanou Mrázovou, současně s Vítem Lesákem. (..)
(..) Klára Šimáčková Laurenčíkova však trvala na tom, že změnami v Agentuře se stát zbavuje „mimořádně čestných lidí s komplexní expertizou v době, kdy je to více než nebezpečné“.
„Svůj pohled na situaci a roli jednotlivých aktérů, kteří na ní mají podíl, budu sdílet směrem k Evropské komisi, Norskému velvyslanectví (které do ČR přivede na sociální začleňování významné finanční zdroje) a též k Radě Evropy,“ zakončila zmocněnkyně Fialovy vlády svůj vzkaz. (..)
To zvýraznění je ode mě.