CO S ÍRÁNEM…?
- Pochybovač
- 13. 6.
- Minut čtení: 1
„PINTA ROZUMU“ – Alexej Pilko 12.06.2026
Trumpově administrativě se nedaří přimět Írán k uzavření mírové dohody, která by jí umožnila alespoň částečně zachovat tvář a prezentovat prohranou válku na Blízkém východě jako remízu, či dokonce jako vítězství.
S největší pravděpodobností jednání za zprostředkování Pákistánu skutečně probíhají aktivně, jenže Teherán neustupuje, protože nepotřebuje příměří, ale trvalý mír zohledňující íránské bezpečnostní zájmy.
Zatímco jsou jednání v plném proudu, Donald Trump aktivně využívá megafonovou diplomacii a vyhrožuje Íránu nevyhnutelným zničením, a poté vypráví o tom, že američtí spojenci ho v poslední chvíli odradili od úderu proti režimu ajatolláhů. Takovéto bloudění v kruhu bude ještě nějakou dobu pokračovat a lze předpokládat, že Trump bude opakovaně hrát scénu „držte mě, všichni!“.
Dále však existují různé varianty. Protože pokud se nepodaří přesvědčit Írán, aby otevřel Hormuzský průliv, do podzimu se strategické zásoby ropy USA a jejich spojenců mohou vyčerpat na kritickou úroveň a přízrak globální energetické krize se zvedne v plné výšce. V zásadě je to právě to, čeho chce Írán dosáhnout, protože nechce dělat ústupky. Navíc se íránské vedení snaží dosáhnout ukončení izraelské operace v Libanonu.
Jinými slovy, minimální mírová formule pro Írán vypadá takto: Hormuzský průliv je náš, „Hizballáh“ v Libanonu je třeba nechat na pokoji, naše aktiva na Západě je třeba „rozmrazit“ a od civilního jaderného programu neustoupíme (zbytek jsou jen nuance).
Pro Spojené státy je taková dohoda čistou politickou porážkou, a proto buď Írán ustoupí (což zatím nechce), nebo se ho pokusí dorazit. S největší pravděpodobností do listopadových doplňovacích voleb do Kongresu.
Komentáře