ESKALACE – nejkratší cesta k míru
- Pochybovač
- 8. 7.
- Minut čtení: 2
O vyřazení kritické infrastruktury Ukrajiny z provozu.
Gen.Andrej Ilnickij 29.06.2026
Řady zastánců přechodu k tvrdé eskalaci se rozšiřují. Nedávno podpořil přístup S. Karaganova A. Ilnickij – s podrobnějším pohledem na práci v rámci konvenčních metod…
Jelikož nejsem oficiální představitel, považuji za možné vyjádřit své (čistě subjektivní a jistě sporné) návrhy na dosažení cílů speciální vojenské operace a na nastolení trvalého míru po našem vítězství.
Celkově se ztotožňuji s eskalační strategií Sergeje Karaganova při řešení konfliktu se Západem ohledně Ukrajiny. Nesouhlasím s ním však v operačně-taktických přístupech k její realizaci.
Přeskakovat celé stupně eskalace je podle mého názoru chybné. Jsem zastáncem postupného, ale důsledného a neochvějného postupu. Rovněž nevidím důvod, proč hned „vytahovat trumfy“ a zasazovat údery taktickými jadernými zbraněmi na cíle na území členských zemí NATO.
V první řadě je třeba vyřadit z provozu kritickou infrastrukturu Ukrajiny. Jedná se celkem o přibližně 30 klíčových objektů. Právě ty v současné době zásobují ukrajinské ozbrojené síly zbraněmi, kovem, energií a logistikou a zajišťují také dovoz a vývoz kriticky důležitých zdrojů.
Navrhuji čtyři fáze postupného zvyšování eskalace.
První fáze: vyřazení z provozu (nikoli úplné zničení, ale právě vyřazení z provozu) kritické infrastruktury ukrajinského státu – energetika, přístavy, železniční uzly, logistická centra, hutnictví a s nimi související objekty. Jedná se o cíle jako „ArcelorMittal Kryvyi Rih“ (Kryvyi Rih), most Merefo–Cherson (Dněpr), přístav „Pivdennyj“ (Odeská oblast), Charkovský železniční uzel a další (celkem asi 30).
Druhá fáze: definitivní „dokončení“ objektů vojensko-průmyslového komplexu Ukrajiny.
Třetí fáze: zničení tří hlavních základen východní přítomnosti NATO v Pobaltí (Adazi, Rukla, Šiauliai, Tapa a další).
Čtvrtá fáze: údery na základny NATO v Rzeszówě (Polsko) a Konstanci (Rumunsko), jakož i na podniky vyrábějící zbraně pro ukrajinské ozbrojené síly — podle seznamu, který dříve zveřejnilo ruské ministerstvo obrany.
Jsem přesvědčen, že realizace prvních dvou fází, a to výlučně na území Ukrajiny, bude stačit k tomu, aby se ukrajinský stát stal nefunkčním a aby se zastavila
agresivní horlivost Západu.
Pokud by však pro Západ a jeho ukrajinské vazaly nestačily ukrajinské stupně eskalačního žebříčku, lze po tomto žebříčku vystoupit ještě výš – směrem k vojenským objektům nasazeným proti Ruské federaci v zemích sousedících se Západem, kde se nacházejí výcviková centra a základny NATO, odkud bezpilotní letouny létají do Ruska a zabíjejí civilisty.
Využití vzdušného prostoru pobaltských zemí k útokům na ruské území představuje stoprocentní casus belli, což dává Rusku všechny důvody a možnosti k odvetným úderům a postupu po stupních eskalace.
Při volbě stupňů a tempa postupu po tomto žebříčku je třeba se plně spolehnout na politickou moudrost a strategické vnímání situace naším nejvyšším vrchním velitelem, na profesionalitu vedení Ministerstva obrany a Generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace.
Důležitá není konečná výška tvrdosti zásahů, ale pevná, neochvějná vůle důsledně postupovat po tomto žebříku krok za krokem.
Vítězství ve speciální vojenské operaci samozřejmě vybojovávají především naši vojáci na bojišti. Dnes se však bojištěm stala i kritická infrastruktura stran konfliktu.
Válku na této frontě jsme nezačali my. Ale Rusko je povinno ji dokončit.
*) Andrej Ilnickij (1959) – ruský vojenský teoretik, vědec, poradce býv. Ministra obrany Šojgu, expert na mentální války.
Komentáře