HYPOTÉZY A DOMNĚNKY
- Pochybovač

- 7. 7.
- Minut čtení: 2
Prof.Dmitrij Jevstafjev 07.07.2026

Jak jsem slíbil, tak činím a předkládám vám svoje další „Hypotézy a domněnky“ – dnes poněkud delší obvyklých. Prostě se urodilo.
Pár slov k oslavám 250. výročí nezávislosti USA.
Budu stručný: - prošli jsme všechny body „seznamu“, ale nějak to postrádalo duši. Samozřejmě si jen matně pamatuji, jak se slavilo 200. výročí USA (tehdy byl prezidentem Gerald Ford, který v úřadě vystřídal předčasně odstoupivšího Richarda Nixona). Zůstalo však mnoho svědectví. Do této záležitosti zapojili dokonce i SSSR. A tam byl lesk nejen supervelmoci, ale lídra větší části světa, kterému se tento svět přizpůsoboval. A teď je vše jakoby sice důstojné, ale bez lesku.
A Trumpův telefonát Putinovi pramenil právě z pochopení toho, že dřívější lesk je pryč. Na druhou stranu nevidím žádné známky sabotáže, snahy zmařit „Trumpův festival“ (kromě té záležitosti s „rozkvetlým“ rybníkem u Bílého domu, kde samozřejmě „přeháněli“), na který tolik sázel. Všechno se odehrálo jaksi „samo od sebe“. A právě toto „samo od sebe“ je to nejhorší, co se může supervelmoci stát. Bylo tu však pár mimořádně zajímavých momentů.
Hlavní věc:
- oslavy výročí USA definitivně potvrdily již ne ideologické, ale politické protiklady mezi Amerikou a Evropou. A navíc Evropané otevřeně demonstrují, že oni – a ne Trump – jsou před summitem NATO v „pozici síly“. A domnívají se, že Trumpa již zlomili.
Nápověda:
Trump velmi dobře ví, komu patří Konstantinovka a komu brzy bude patřit Krasnyj Liman. Nedělejte z CIA a NSA idioty. Je však nucen předstírat, že Zelenému věří. Nemá na výběr.
Nyní přejdeme k hypotézám.
Hypotéza 1.
Rozvedu myšlenku, kterou (sice na uzavřeném kanálu) vyslovil M. L. Chazin o rozdílu v horizontu plánování ve „válečné koalici“ proti Rusku jako o faktoru, který sice nezrušil, ale zpomalil Zelenského PR ofenzívu. Hlavní hrozbou pro euroatlantisty (kteří zatím v rámci „velkého obrazu“ přehrávají Trumpa) jsou veřejné projevy mnohostranného vývoje Evropy. A neúspěšná ofenzíva Zelenského (15. 6. byly šance na úspěch 50/50, nyní jsou podstatně menší) mohla narušit teprve nedávno obnovený celoevropský mainstream – volbu právě Ukrajiny jako hlavního směru geopolitické konsolidace Evropy.
Nápověda:
Nejvýznamnějším indikátorem je prohlášení D. Tuska ohledně nutnosti „důkladně prozkoumat“ otázky související s financováním Ukrajiny. To samozřejmě ještě není signál „stahujeme se“, ale je tomu blízko. Tusk v zásadě neříká nic, co by se vymykalo „bruselskému mainstreamu“. Mimo něj prostě neexistuje. A ještě trochu nahrává Berlínu, ale, mimochodem, čím dál, tím méně.
Ale ještě jednou zopakuji: Zelensky je krysa zahnaná do kouta (především západními silami). A vrhnout se může jen na nás.
Hypotéza 2.
Nejvýznamnější z „nuancí“ (ale to je čistě moje hypotéza) – krize uvnitř „staroglobálního Londýna“, přičemž jde o krizi „dvojí“: -
· na jedné straně neshody ohledně kontroly a základních priorit rozvoje Velké Británie jako státu. Připomenu, že „staroglobální Londýn“ závisí na stavu státu Velké Británie.
· Na druhé straně – rozpor v názorech na priority současné politiky „síťové Britské říše“.
Dále jsem měl připravenou „Hypotézu 3“ týkající se nové situace v Pobaltí a v jeho okolí. Ta se však ukázala jako mimořádně rozsáhlá. Přesunul jsem ji na zítra.
Jen poznámka k vnitřním záležitostem Ruska: - zhroucení „základního scénáře“ voleb do Státní dumy, který byl pro nejvyšší byrokracii mimořádně výhodný, vyvolalo posuny i v jiných oblastech. O tom ale také později…




Komentáře