HYPOTÉZY A DOMNĚNKY…

Prof.Dmitrij Jevstafjev                    20.07.2026

Kolegové, dnes máme na programu „hypotézy a domněnky“. Začnu však konstatováním: v Británii se dnes jakoby objevil premiér Burnham (podle jeho životopisu je to ještě větší podvodník než Starmer).

Tato událost však nic nezměnila na situaci ohledně formátů a mechanismů zapojení „globálního Londýna“ do světových procesů, včetně konfrontace s Trumpem a USA. Takováto „kooptace“ premiérů svědčí o tom, že přetváření stínových struktur řízení „globálního Londýna“ ještě není dokončeno. Tyto struktury byly poměrně silně zasaženy „kauzou Epsteina a prince Andrewa“ a také falešným startem „strany chaosu“ („Memoranda Moora-Burnse“ – pamatujete si na něj?). Zdá se, že tam probíhá vážný boj, jehož výsledkem jsou mimo jiné dvě události z různých „úrovní“.

Jakmile se však situace uvnitř britských stínových elit uklidní, dojde, jak se domnívám, k velmi závažným změnám i na veřejné scéně britské elity.

První perlička:

Informace z pátku, o jejímž odložení jsem psal. Všechny tahy Donalda Trumpa ohledně rozsahu eskalace v Perském zálivu vypadají podivně ne proto, že by nevěděl, co má dělat. Trump ví, co má dělat. Získává čas. Protože v tuto chvíli by jakékoli jeho rozhodnutí ohledně Zálivu bylo vyloženo v jeho neprospěch. Mám jednu hypotézu-postřeh. Pokusím se ji rozvést na platformách autorské analýzy.

Nápověda: Trump si uvědomil, že se nachází v těžkém politickém zugzwangu. A ten rozruch, který nyní vidíme, není „pokus o akci“. Je to náhražka, chcete-li – „falešná akce“.

A pro úplnost obrazu zde uvedu výrazně zkrácený úryvek z pátečního příspěvku na uzavřených kanálech mé analytické rubriky:

„… Íránci slíbili, že zaútočí na Trumpův majetek v Perském zálivu. Na hotely, golfové kluby a mnoho dalšího. Mám otázky ‚z hlediště‘:

• byl tento majetek pojištěn?

• A pokud „ano“, u jakých společností a jaká mají pravidla pro případy vyšší moci, pokud jsou výplaty určeny prezidentovi USA. …

• A kdo jsou Trumpovi spoluvlastníci v těchto projektech?“

Hypotéza: Pro Trumpa jsou kritické dva momenty:

• Nedopustit, aby se volební „agenda“ přesunula k vnitropolitickým otázkám. To je absolutní priorita. A v poslední době je to velmi patrné

• Vydržet, hrát na eskalaci v Hormúzu, až k němu přijdou Evropané s návrhy ohledně Ukrajiny, a on jim stanoví podmínky pro přepravu ropy přes Hormúz, členství v Radě míru atd. Evropané však k němu musí přijít jako první. Myslím, že to částečně souvisí s „traumatem“ z Ankary, ale částečně také s pochopením (pokud ne na úrovni jeho týmu, tak na úrovni amerického „hlubokého státu“) mnohostrannosti evropské politiky.

Druhá „perlička“:

Nástup technofašismu (poslední prohlášení Karpa) signalizuje zívající ideologické vakuum a jeho nevyhnutelné budoucí zaplnění. Ne, nemyslím si, že právě touto verzí technofašismu. Ta představuje další fázi vývoje Západu. Ale něčím zcela zjevně radikálním.

A ještě něco: - současná fáze technofašismu odhaluje hlavní politický cíl moderního evropského Západu: rehabilitaci zatím ne Hitlera, ale hitlerovského Německa.

To znamená, že stínové evropské elity opět nevsadily na Francii jako na evropského lídra. Stejně jako vždy.

https://t.me/dimonundmir