Jan Campbell: Ceuta a jak dále
- lujjza
- před 8 hodinami
- Minut čtení: 3
Španělská exkláva Ceuta na severním pobřeží Afriky je středem největší migrační krize od roku 2021. U exklávy, která není součástí Schengenského prostoru, aby bylo jasno, v sobotu ráno začala instalace bariéry proti migrantům na moři. Informovalo o tom španělské ministerstvo vnitra. Přes moře se při čtvrtečním živelném přechodu hranice dostalo z Maroka do Ceuty několik desítek tisíc lidí. Připomínám, že podle veřejně dostupných zdrojů ani jeden člověk se nedostal na pevninské Španělsko ani do jiných zemí EU. EU měla štěstí. Jak dlouho ho bude mít, nevím. Vím ale, že štěstí netrvá věčně.
(..) Řešení bude vyžadovat nejenom solidaritu a jednotnou evropskou reakci, ale i konzultace s Washingtonem. Proč?
Zpráva amerického Kongresu
Zpráva amerického Kongresu zveřejněná 2. května 2026 totiž vyvolala kontroverzi ohledně Ceuty a statusu Melilly všude a u každého, kdo se zajímá o geopolitiku, vztah USA a EU, jenom ne u paní předsedkyně a slouhů Bruselu, včetně pana premiéra Babiše.
Ve zprávě vlivného rozpočtového výboru byly Ceuta a Melilla označeny za města na marockém území spravovaném Španělskem. Zároveň výbor podpořil diplomatická jednání mezi Marokem a Španělskem o budoucím statusu obou exkláv. Když ne tady, tak kde, měly zbystřit sluch bruselští diplomaté, poradci a analytikové.
I když to nepředstavuje změnu oficiální zahraniční politiky USA, poprvé oficiální dokument kongresového výboru přijal formulaci, která se podobá marockému postoji. To ve Španělsku vyvolalo podráždění. A krátce poté zažila Ceuta největší známý příliv migrantů ve své historii.
Načasování se navíc shoduje s obdobím neobvykle napjatých vztahů mezi Španělskem a Spojenými státy. Prezident Trump opakovaně kritizoval španělskou vládu za její odmítnutí akceptovat výdaje a cíle NATO, veřejně Španělsku pohrozil ekonomickými důsledky a označil Madrid za obtížného spojence. O podpoře Iránu Španělskem, nemluvě.
Španělský premiér Sánchez se stal jedním z nejhlasitějších evropských kritiků izraelských vojenských operací v Gaze. Španělsko uznalo Stát Palestina a premiér Sánchez veřejně označil situaci v Gaze za genocidu. Není proto divu, že diplomatické vztahy mezi Izraelem a Španělskem se výrazně zhoršily. Proto nelze vyloučit izraelskou stopu v organizaci přílivu migrantů z Maroka. A tím i geopolitický význam, který si EU nechce ani představit.
Význam Ceuty a zprávy amerického Kongresu pro EU
Jak by tomu nebylo a nehledě na další vývoj vztahu USA a EU, Španělska a Maroka, potažmo i Izraele, Španělsko bude nuceno předat Ceutu Maroku. (..)
(..) Přestože neexistují žádné písemné důkazy o přímé souvislosti mezi zprávou Kongresu, napětím mezi Washingtonem a Madridem a současným přílivem migrantů, objevila se nenáhodná chronologická posloupnost (..)
(..) Interní zpráva Sněmovny reprezentantů Spojených států, připravená Výborem pro rozpočty, a která je součástí navrhovaného rozpočtu na zahraniční věci a národní bezpečnost pro rok 2027, vyvolala diskusi tím, že označila Ceutu a Melillu za města spravovaná španělsky na marockém území.
Toto prohlášení indikuje, /../ že americké ministerstvo zahraničí by mělo podporovat diplomatickou spolupráci mezi Rabatem a Madridem ohledně jejich budoucího statusu, jak zdůrazňuje El Confidencial. (..)
(..) Zpráva představuje doporučení adresované ministru zahraničí Marcu Rubiovi. Dokument byl vytvořen Výborem, kterému předsedal republikán Mario Díaz-Balart. Tento pán již dříve uvedl, že Ceuta a Melilla nejsou ve Španělsku, ale v Maroku, zdůraznil potřebu rámce pro vyjednávání mezi spojenci, a našel ohlas i u think-tanku Middle East Forum, a Times of Israel, Yedioth Ahronoth, Israel Hayom a The Jerusalem Post. Bývalý představitel Pentagonu Michael Rubin navrhl myšlenku nového Zeleného pochodu týkajícího se obou měst, odkazující na Marockou mobilizaci v roce 1975. (..)
(..) Před 51 lety (6. listopadu 1975) se uskutečnil tzv. zelený pochod: velký mírový pochod z Maroka do Španělské Sahary a zúčastnilo se ho zhruba 350 000 Maročanů, včetně přibližně 20 tisíc příslušníků marockých ozbrojených sil.
Zelený pochod zahájil marocký král Hasan II. Cílem bylo získání zmíněného španělského území považovaného za součást historické Sahary. Pochod byl reakcí na stanovisko Mezinárodního soudního dvora vydané na žádost Hasana II., které částečně uznalo historické závazky loajality místních kmenů k marockému sultánovi, ale zamítlo, že by tyto vazby představovaly ztrátu jejich suverenity, a uznalo právo na sebeurčení. (..)
---
zvýraznění ode mě
---
Marocký král Muhammad VI. pojmenoval dálnici Tiznit-Dakhla po Donaldu Trumpovi, informovala marocká státní tisková agentura MAP.
„Jako projev úcty k tomuto svědectví o přátelství a míru a jako osobní vyjádření mé nejvyšší úcty jsem se rozhodl pojmenovat jednu z nejdůležitějších dálnic království jako ‚dálnice Donalda J. Trumpa'. Tato silnice, dlouhá přes 1055 kilometrů, nejdelší dálnice v celé Africe,“ napsal král v dopise americkému prezidentovi.
Muhammad VI. poznamenal, že ačkoli vztahy mezi Marokem a USA jsou již dlouho založeny na přátelství, „nikdy předtím nebyly tak silné a plodné“ jako během dvou Trumpových prezidentských funkčních období.
Komentáře