Ještě k těm Trumpovým 50 dnům…

Ty Donald Fredovič neposkytl nám, ale našemu nepříteli!

Prof.Dmitrij Jevstafjev     22.07.2025

Takže se mi nakonec dnes podařilo napsat relativně krátký příspěvek. Považoval jsem za nutné se trochu snažit. Situace se vyvíjí poměrně dynamicky. Musím alespoň velmi stručně naznačit několik postojů, převážně k vnitřní politice. Je to pro mě neobvyklé téma, protože se věnuji především mezinárodním vztahům, takže se budu vyjadřovat velmi opatrně. Tím spíše, že nemám žádné vnitřní, kuloární, informace. Vycházím pouze ze svých pozorování.

A ta mě vedou k jednoduché myšlence, že náš protivník se rozhodl využít těch 50 dní, které mu dal D. Trump, nejen na frontě (i když očekávám události i tam), ale i v zázemí. Zopakuji, co jsem řekl dříve: myslíme si, že nám bylo dáno 50 dní na to, abychom dorazili Zelenského; to je kategorická chyba – Trump dal 50 dní koalici nepřátel Ruska na to, aby vytvořila novou situaci na frontě i v týlu (zatím ještě s jeho pomocí). Strategický cíl našeho protivníka: s využitím relativně omezených zdrojů proměnit již zjevné poruchy v ruském systému státní správy v plnohodnotnou krizi. V ideálním případě – naplnit ji politickým obsahem. A na pozadí toho se pokusit dosáhnout alespoň omezených úspěchů na frontě.

Ano, tento plán jednoznačně svědčí o tom, že sny o dosažení vojenského vítězství „odložili“ nejen loutkovodiči Zelenského (ti se podobných projektů vzdali již v polovině roku 2024), ale i samotný Zelensky. Všechny jeho kroky naznačují, že přešel do režimu boje právě o politické, nikoli vojensko-politické přežití.

Náš protivník vsadil na vytvoření synergického efektu malých krizí, kdy vnitřní problémy, nesouvisející s SVO a konfrontací se Západem, budou spojovány s vnějšími událostmi a vojenskou situací.

Má náš nepřítel šanci? Bohužel ano. Důvodem je nahromadění zpožděných reakcí vedení země v široké škále otázek.

Samotná krize v osobní dopravě v letní sezóně dovolených nemá a nemůže mít fatální důsledky. Ale v souvislosti s dalšími faktory (lokální vlny etnické kriminality, výstřednosti mocných činitelů na různých úrovních, růst cen před začátkem školního roku atd.) vytvářejí efekt, kdy situace, které jsou nanejvýš „otravné“ (které lze ale docela „vydržet“), se stávají významným společenským problémem.

Řeknu to na rovinu:

velmi mě znepokojuje vytrvalá fráze, která se objevila i v našich odborných kruzích: „to nezmění strategický obraz“. Mám dojem, že nebereme dostatečně vážně úroveň sázek, které učinil protivník. Ano, nepřítel nehraje hru „všechno nebo nic“. Nikdy ji nehrál, s výjimkou relativně krátkého období od května 2022 do jara 2023. Ale náš protivník nyní vrhá všechny své zdroje, včetně „konzerv“ (organizačních a významových) uvnitř Ruska, na to, aby za každou cenu zachoval aktivum kontrolované Západem s názvem „Ukrajina“ do roku 2027/28. Západ skutečně „dohraje“ tuto fázi konfliktu v západní Eurasii.

Ale chápe, že pro zahájení další fáze je zásadní zachovat Ukrajinu. A to i tehdy, kdyby se podařilo skutečně otevřít „druhou frontu“ proti Rusku v oblasti Kaspického moře.

Jeden z následujících přehledů bude věnován tématu klanů v USA. Zatím udělám jen jednu narážku: existují relativní „Clintonovi“. Jsou více než vymírající rodina Clintonů, která opouští politickou scénu. A jsou tu Bushovi, kteří jsou také více než rodina Bushů (zdaleka ne tak vymírající, jak se zdá). A pro ně je výhodné zničení vrcholu americké politiky. A také je velmi zajímavé, proč si Trump jako hlavní cíl svých útoků vybral B. Obamu. Je to jen kvůli osobním křivdám a proto, že považuje Obamu za nejslabší článek liberálně-globalistické konstrukce? Zatím na to nemám odpověď. Mám pocit, že Trump se Obamy bojí víc než ostatních.

https://t.me/s/dimonundmir