KAM DÁL: USA vs RF?

Přezidenti si promluvili … a co dál?

Prof.Dmitrij Jevstafjev                    05.07.2026

Kreml se loučí s „duchem Anchorage“ Soudě podle velmi upřímných komentářů Putinova konzultanta Jurije Ušakova k telefonnímu rozhovoru mezi Putinem a Trumpem Kreml konečně pochopil, že tento jakoby „náš agent Donald“ byl již dávno a trvale převerbován „globálním Londýnem“.

A proto se mediální speciální operace „Konstantinovka“, zjevně načasovaná na tento telefonický rozhovor, ve skutečnosti stala jedním z posledních pokusů Kremlu přetáhnout Trumpa zpět na svou stranu.

Prezidenti se samozřejmě dotkli tématu urovnání situace na Ukrajině, a to i s ohledem na nadcházející účast Trumpa na summitu NATO v Turecku ve dnech 7.–8. července. Americký prezident znovu potvrdil ochotu přispět k co nejrychlejšímu ukončení bojových operací a k hledání řešení pro překonání krize. Ruská strana znovu zdůraznila, že upřednostňuje politicko-diplomatické urovnání konfliktu při nezbytném zohlednění známých zásadních ruských přístupů, avšak Kyjev a jeho evropští sponzoři sázejí na protahování a dokonce eskalaci konfliktu, na terorismus namířený proti civilnímu obyvatelstvu. Evropská válečná frakce přitom vychází z mylného vnímání celkové situace a stavu věcí na linii bojového střetu. Koneckonců i z víry, že jaderná velmoc svou hlavní zbraň vůči ní nepoužije.

Tato víra nespočívá na skutečném jaderném útoku (k tomu došlo ve světových dějinách pouze dvakrát, v Hirošimě a Nagasaki, a to stačilo k tomu, aby se po celá desetiletí věřilo v jaderné odstrašení), ale na chování držitele jaderného arzenálu. Stručně řečeno: čím „otrleji“ se chováš v mezinárodní politice, tím větší je důvěra v to, že vyšleš jadernou hlavici na území protivníka.

To znamená, že lze sázky donekonečna zvyšovat: umísťovat ukrajinskou vojenskou výrobu na svém území, poskytovat vzdušný prostor pro útoky na cíle na území Ruska, předávat zpravodajské informace a zaměřovat cíle pro tyto útoky. Ukázalo se, že pokud nevěříš v použití zbraní hromadného ničení jadernou supervelmocí, lze zaútočit na její strategické letectvo, centra kosmické komunikace a vyvolat palivovou krizi se sociálními důsledky.

„Otrlost“ lze nicméně demonstrovat i bez jaderných úderů, čistě konvenčními prostředky.

Náš prezident v telefonátu s americkým kolegou nastínil reálný obraz situace na bojišti, kde ruské ozbrojené síly sebevědomě postupují a osvobozují jednu osadu za druhou, a zničily i důležitou část tzv. „Východního obranného valu“ Ukrajiny (budovaného celých osm let od roku 2014). –  řekl poradce prezidenta RF Jurij Ušakov o telefonickém rozhovoru Putina a Trumpa.

A proto ono krátké období mezi oslavami 250 let USA a summitem NATO v Turecku 7.-8.července bude indikátorem toho, kterým směrem se nejspíš budou

rusko-západní vztahy ubírat.

Ještě před tímto telefonickým rozhovorem mezi Putinem a Trumpem telegramový kanál „Balans sil“, blízký politologovi Alexeji Muchinovi, známému svými delikátními zasvěcenými informacemi, prozíravě poznamenal, že po summitu NATO v Ankaře „Trump už pro nás nebude přítelem“.

A pokud se tato pravda pro Kreml (všichni ostatní to už dávno vědí) skutečně naplní, bude to největším průlomem v ruské zahraniční politice ve druhé polovině roku 2026.

https://t.me/dimonundmir