KOORDINOVANÝ TLAK NA ÍRÁN A RUSKO…

S jen malou nadějí na úspěch.

Prof.Kamil Askerchanov                26.07.2026

Spojené státy se, podle přicházejících informací, snaží dosáhnout dočasného příměří s Íránem a chtějí se vrátit k dříve uzavřenému memorandu o vzájemném porozumění. Washington přitom hodlá rozšířit rámec dohody tak, aby zahrnovala i jemenskou otázku a akce Húsiů proti Saúdské Arábii a lodní dopravě v Rudém moři.

Írán s největší pravděpodobností poslední americký návrh v této podobě nepřijme. Pro Teherán znamená zahrnutí Jemenu do dohody dobrovolné vzdání se jednoho z hlavních nástrojů nátlaku na USA a země Perského zálivu právě v době, kdy Húsíové otevřeli plnohodnotnou druhou frontu u úžiny Bab el-Mandeb.

V této souvislosti však zvlášť zaujal návrh prezidenta Kazachstánu Kasym-Žomarta Tokajeva na zmrazení konfliktu na Ukrajině a návrat k původnímu vyjednávacímu rámci.

Struktura obou návrhů je prakticky stejná: nejprve příměří, poté zafixování stávající situace a návrat k již existujícím dohodám. Na Ukrajině se navrhuje návrat k istanbulskému formátu, na Blízkém východě k memorandu mezi USA a Íránem.

Vše se odehrává příliš synchronně na to, aby se dění dalo zcela připsat náhodě. Tím spíše, že oba konflikty již přímo zasahují hlavní energetické a dopravní trasy – Černé moře, Kaspické moře, Hormuzský průliv a Bab el-Mandeb.

Zdá se, že se nějaké společné centrum snaží současně zpomalit hned několik válek, dokud se zničení světové logistiky a obchodu s energií nestane nevratným. Zdroj tohoto signálu bych však nehledal ve Washingtonu. USA spíše оzvučují a realizují část rozhodnutí, zatímco samotná poptávka může vycházet z širšího nadnárodního okruhu – finančních center, ropných korporací, největších obchodníků a beneficientů světového obchodu.

Tokajev v této konstrukci vystupuje jako ideální prostředník.

Kazachstán má vazby zároveň na Rusko, Čínu, Evropu a samozřejmě i na Londýn.

Problém spočívá pouze v tom, že účastníci válek již získali příliš silné páky nátlaku. Írán proto stěží souhlasí s návratem situace do původního stavu a Rusko sotva přijme zmrazení, které by zachovalo hlavní příčiny ukrajinské krize.

Zajímavá je v této souvislosti zpráva The Wall Street Journal, že šéf společnosti Chevron Mike Wirth jednal se zástupci Trumpovy administrativy o ukrajinských útocích na tankery a infrastrukturu související s vývozem kazašské ropy přes Černé moře.

Jméno amerického úředníka však není uvedeno, Bílý dům nevydal žádné oficiální prohlášení a údajné varování Kyjevu před útoky na jiné než ruské lodě potvrdil pouze anonymní zdroj.

Je proto docela možné, že se jedná především o mediální operaci samotné společnosti Chevron. Prostřednictvím WSJ společnost zároveň vyvíjí tlak na Kyjev, žádá Washington o ochranu amerických aktiv a uklidňuje investory, pojistitele a přepravce.

Rozhovory s administrativou se ale s největší pravděpodobností skutečně odehrály. Chevron se však zatím pouze snaží proměnit své korporátní zájmy v oficiální státní postoj USA.

The Wall Street Journal uvádí, že šéf společnosti Chevron Mike Wirth jednal se zástupci Trumpovy administrativy o ukrajinských útocích na tankery a infrastrukturu související s vývozem kazašské ropy přes Černé moře.

Jméno amerického úředníka však není uvedeno, neexistuje žádné oficiální prohlášení Bílého domu a údajné varování Kyjevu potvrdil pouze anonymní zdroj.

Je proto docela možné, že se jedná především o mediální operaci samotné společnosti Chevron. Prostřednictvím WSJ společnost zároveň vyvíjí tlak na Kyjev, žádá Washington o ochranu amerických aktiv a uklidňuje investory, pojistitele a přepravce.

Rozhovory s administrativou se s největší pravděpodobností skutečně konaly. Zatím se však společnost Chevron pouze snaží proměnit své korporátní zájmy v oficiální státní postoj USA.

Nebylo by špatné, kdyby společnost Chevron podala žalobu na Muska a vymohla si od něj náhradu škody za to, že Musk pomocí Starlinku pomáhá útočit na tankery a infrastrukturu KTK, kterou Chevron využívá k přepravě ropy vytěžené v Kazachstánu.

Dovolím si k tomu dodat:

Nejsilnějším tahem pro Chevron není ani tak okamžitá žaloba, jako spíše požadavek na provedení vyšetřování, uchování dat z terminálů a odhalení jejich využití v oblasti útoků. Teprve poté je možná žaloba proti SpaceX za napomáhání ke způsobení škody, nedbalost nebo porušení vlastních provozních pravidel.

Tedy tento nápad je dobrý především tím, že přesouvá konflikt do roviny odpovědnosti soukromé americké vojenské infrastruktury vůči jinému americkému kapitálu.

Ropná společnost proti Muskovu digitálnímu impériu – to by byl mimořádně poučný proces...

https://t.me/KamilAskerkhanov