Podkast na Seznamu se zabýval otázkou, zda pád komunistického režimu způsobila Gorbačovova pěrestrojka. Historik Jan Rychlík se uchýlil k osvědčenému vysvětlení, že lidé toužlili po západní svobodě, kterou jim v Československu zvěstovala Charta 77. Ten hodný Západ tolik, tolik chtěl, abychom se osvobodili a bylo u nás jako u nich. Bylo by krásné, kdyby to byla pravda. Ve skutečnosti se mocní tohoto světa zajímali jen o zdroje bohatství, kontrolu území a levnou pracovní sílu. Sovětský svaz se hned po válce stal překážkou mocenských zájmů USA a Velké Britanie, která začala ztrácet pověst mocnosti nad níž slunce nezapadá a kdyby šlo o lidi. Proto stál Winston Churchill za plány, jak se s Rusy vypořádat a dorazit je hned po válce. Byl to on, který svým projevem ve Fultonu v roce 1946 v podstatě zahájil studenou válku. Západ se po roce 1948 snažil narušit systém, který vznikl v Československu. Současná historie přestala zmiňovat špionáž, agenty chodce i ovlivňování vnitropolitické situace prostřednictvím balonových akcí a vysílání Svobodné Evropy. Když měly být po 50 letech odtajněny aktivity CIA, tato organizace si vymohla jejich další utajení. Je úsměvné, když je dnes za podobné aktivity obviňováno Rusko. To jsou hry mocných kamuflované péčí o demokracii a lidská práva. TGM tvrdil, že demokracie je diskuse. Troufám si dodat, že by měla zahrnovat i přijetí opačného názoru. To je totiž přesně to, co chybí v současné politice. Jsme v tom Number One, protože vládnoucí koalice neustoupí opozici ani o píď v jakémkoli hlasování. Koalice včetně ministrů ostentativně opouští Sněmovnu, kdykoli se k mikrofonu blíží opoziční poslanec. Přece nebudou poslouchat zástupce několika milionů voličů, kteří dali hlas 92 poslancům. Z povinnosti zůstává v sále jeden ministr a několik poslanců, kteří buranským způsobem ruší někde v koutě jednání. Je to absolutní šaškárna znásobená Bendovou stížností, že se koaliční poslanci musí vrátit, aby hlasovali o bodech programu, které opozice navrhuje, přestože ví, že neprojdou. Obrátil jsem se na jednoho poslance ANO se čtyřmi otázkami, které se týkají Jednacího řádu Sněmovny. První z nich byla tato: Před hlasováním předsedající řekne "Mám tady žádost o odhlášení, přihlašte se znovu svými identifikačními kartami." Kdo tu žádost podává a proč? Odpověď jsem nedostal a tak se mohu domnívat, že jde o trik na získání času, aby poslanci a ministři, které jednání absolutně nezajímá včas doběhli do sálu. Přpomenout lze i interpelace poslanců, které většina ministrů ignoruje. Vše dohromady je absolutní parodie na demokracii.
3. 12. 2024 byl Sněmovnou schválen návrh státního rozpočtu pro rok 2025. Ani jeden z pozměňovacích návrhů, které předložila opozice nebyl schválen. Rozpočet je považován za nejdůležitější zákon roku, ale vláda na jeho projednávání sere. Jinak se to nedá říct: Jednu chvíli muselo být jednání přerušeno, protože si jediný přítomný ministr potřeboval odskočit. Stejné platí pro naše hodnoty a lidská práva. Které naše hodnoty ospravedlňují války a barevné revoluce? O životy lidí vůbec nejde, jen o získání zkurvysynů, kteří budou spolupracovat nebo při nejhorším nebudou stát v naší cestě. Kdysi se hodil bin Laden, Hussein, Noriega a konec konců i Kaddafi. Nebyl snad Pinochet dobrý kamarád Thatcherové? Stačí se podívat zpátky na vylhané války: Vietnam, Afghanistán, Irák, Libye, Srbsko, Sýrie i na bombardování Srbska a Panamy. Násilí, utrpení a smrt, všude kam člověk raději ani nedohlédne. Nad tím ční povýšenost neodsouditelných zločinců a jejich slouhů. Co jim je do Kuby nebo Sýrie?
Kuba je v klatbě od šedesátých let. V americkám Senátu bývala pracovní skupina, která plánovala změny po pádu Castrova režimu. Například ve zdravotním systému. Válka v Sýrii již trvá 13 let. Jaká práva mají Syřané?
Když se podíváme domů, musíme se ptát, jaká práva asi mají Foltýnovy svině. Odhadem jich je několik set tisíc. Jaká práva mají spoluobčané, kteří se ocitli ve „vyloučených oblastech“ nebo se stali obětí lichvy a exekutorů?
Udělám krátkou odbočku do Kanady: „Za dvacet sedm let jsem tam nikdy nenarazil na slovo exekuce. Banky si hlídají, aby nepůjčovaly zbůhdarma. Vím o případu, kdy jeden z nejbohatších Kanaďanů měl osobní dluh 100 milionů kanadských dolarů. Cosi se mu soukromě nepovedlo, ale do jeho domu nepřišli exekutoři, aby připlácli žluté nálepky na cokoli hodnotnějšího. Taková věc se může stát každému a tak se s věžiteli dohodl, že jim dá 600000. Možná to je podnikatelská solidarita.“ Neznám situaci v jiných zemích a nevím, kteří naši idioti mezi politiky a ekonomy připustili lichvu a poskytování nekrytých půjček. Nejde i zde o základní lidské právo na ochranu?
Kdy se začne mluvit o právu na ochranu obyvatel ve válce? Bude pro všechny nebo z ní vyloučíme Foltýnovy svině a třeba vyloučené oblasti. Když to zúžíme, jaká práva má Babiš, když státní zástupce do nekonečna napadá každý osvobozující rozsudek v kauze Čapí hnízdo, aby politická zbraň zůstala nabitá. V zásobníku je na 36000 stránek dokumentů. Jaké právo má česká občanka, předvolaná na úřad k podání vysvětlení ohledně názoru, který se komusi nelíbil.
Lidská práva jsou velice flexibilní kategorie. V zemi našeho Velkého bratra byla ještě v šedesátých letech tuhá rasová segregace. V roce 1962 se guvernér Alabamy George Wallace postavil do vchodu univerzity, aby vlastním tělem zabránil znečistění bílé půdy dvěma negry, kteří se přišli zaregistrovat. Trvalo ještě šest let než byl přijat Civil rights act zakazující diskriminaci prodeje, pronájmu a financování bydlení z důvodů rasy, náboženství, etnického původu, pohlaví, tělesného postižení a rodinného stavu. Zmíněný zákon byl vyvrcholením legislativního procesu vynuceného rasovými protesty šedesátých let. Ty lze považovat výsledek předposledního záchvěvu demokracie na světě. Pak ještě přišla sedmdesátá léta s protesty, které nakonec ukončily válku ve Vietnamu. Od té doby demokracie usnula. Mocní se naučili masy ovládat. Lze zmínit nápad zvaný „protest areas.“ Tam mohou lidé realizovat svoje ústavní právo. Většinou někde na vzdáleném parkovišti, kam nepřijde TV a oko papalášů nedohlédne a nemůže tedy ochořet. Pokrok vidíme i v Česku, kde moc protesty ignoruje. Kdyby se situace zvrtla, tak nastoupí těžkooděnci, slzný plyn dělobuchy a další výbava..
V naší společnosti je slovo mír nadávkou těm, kteří nechtějí válku. Zkurvení „chcimírové“ jsou nejspíš obětí zloduchů Čuka a Geka, které k nám posílá Putin.
Teď skončila zkouška sirén. Zatím jsem se nedozvěděl, co mi bude činit, když to bude doopravdy.
PS
Připojuji dva odkazy, které se týkají snah oslabit a nebo zničit Rusko, aby nepřekáželo. První se týká materiálu připisovanému Winstonu Churchillovi. To byl bojovník proti „nespolupracujícímu“ komunismu sovětské éry. Od té doby sice Rusko pokapitalipštilo, ale Putinův režim stojí v cestě k jeho surovinám. Proto existují snahy Rusko napravit. České malosti stačí dát Putinovi na budku. Vyspělejší státy ovšem mají týmy, které zvažují široké spektrum možností se všemi pro a proti a dokonce i odhady možné úspěšnosti a nákladovosti. Jde o analýzu skupiny RAND. Je v angličtině, ale k pochopení tabulek stačí překladač nebo trochu angličtiny v hlavě. Ačkoli se tato analýza přímo netýká Ukrajiny, může vést k závěru, že vojenský konflikt, jemuž předcházela změna režimu v Kyjevu a podvodná dohoda Minsk-2, byl plně v zájmu USA.
Comments