Pohádka o českých granátech

Nebe, peklo, ráj kam tě duše dám? Do nebíčka, do peklíčka, šup a už jsi tam. Česká říkánka 

Bylo kdes království. I stalo, že panovník ke stolu zasedl, hábit uvolnil a na krmi přinášenou zrak svůj upřel. I vládci totiž během panování vyhládne. Juž žena jeho k tabuli pílí. Vládnutí neznalá, ptá se způsobem osvědčeným: „Můj drahý, jak se Ti dnes dařilo.“ Oslovený sousto k ústům nesené na půl cesty pozastaví: "Výborně, drahá, poddaní na stotisíc granátů českých opatřiti slíbili a to bez prodlení." Joj, to budou mít šperkaři radost, nýbrž po špercích našich jest poptávka znamenitá zaraduje se choť.

To není pro ně, tyhle jsou taky české, leč jsou daleko větší. Je to dárek pro vládce odvedle. Víš drahá, rozněžní se vládce, to je ten hajzl, co ho nemám rád. 

V tom momentu otázka praktická paní domu napadne: A jak velké komoňstvo bude zapotřebí a kolik kočích, aby se to všechno naráz odlifrovalo. Nic nebude zapotřebí, jelikož tak jsme usoudili, že dárky jeden po jednom vzduchem poletí, aby tam lítost nevznikla, že je s dárky utrum. Nastalo ticho, ježto ani vladař nemá s plnou pusou mluvit. 

Čas přišel, aby se ke stolku s kávou přemístil a projekt darovací objasnil. Cestou si kazajku a vázanku sundal, aby si mok jen tak v košili po způsobu plebsu vychutnal. 

Dárek k vládci strany protivné levněji se dostane, tak pěkně vzduchem a jeden po druhém. Pak postačí, když v blízkosti škvadrony údů zločinných bum udělá a ti poblíž se přes věčnost do pekla odeberou. Tak to je přece správné. 

Choť jeho však otázku obavnou vysloví: Nebudou se nám revanšovat? Byl tady zeťák, že prý se do vojště kvůli žoldu znamenitému chystá. Tak aby nám něco nedarovali. 

Drahý, obrátí se s pokorou na druhou stranu stolu: Snad nadšení jeho pro boj utlumiti můžeš a místo bezpečné pro něj v zázemí nalézneš. Nechci dceru podruhé provdávati jsouť svatby stále nákladné.

PS

Nebí je přehršel. V Podřipsku máme to svoje české Cimrmanovo a také herecké, pěvecké a možná i vědecké a spisovatelské. Situaci znejisťuje posílání politiků ke všem čertům. 160000 českých vojáků padlých za Rakousko v První světové válce je prý v nebi rakouském. Leč kam dostanou se ti budoucí, když to nebude za císaře pána a jeho rodinu?