Svět ruskýma očima 850

Obyvatelé zničené vesnice Pisky pohovořili o tom, jak se vracejí do civilního života. Zkusila jsem převyprávět text ve stručnější podobě.

Ztraceni v Piskách: Jak se žije ve střelbou zničené vesnici v Donbasu

Ruslan Melnikov,  16. října 2025

Skupinka novinářů se vypravila do ukrajinské vesnice, ve které se ještě nedávno bojovalo. Lidé v Doněcku se tomu divili, ptali se proč do Pisků, tam přece nikdo není, všechno je střelbou zničeno. Zkušenosti ze zón SVO ale ukazují, že se tam život vrací. Život na zničených obydlených místech se obnovuje přímo na troskách a popelu. Jakmile se linie střetu vzdálí, vracejí se často lidé domů.

Novináři Pisky dvakrát navštívili. Projížděli střelbou rozbořeným místem po zničených silnicích. Dojem byl skličující. Tady skutečně nikdo žít nemůže. Není tu žádný nezničený dům, nedá se tu bydlet. Ukrajinské vojsko po dlouhá léta z této vsi ostřelovalo Doněck. Když potom bylo z vesnice vytlačeno, což nebylo lehké, zasypal nepřítel, to co z ní zůstalo, granáty a minami. Nyní vypadají celé ulice jako smetené nějakou obrovskou rukou. Domy jsou zbořené a stromy trčí jako mrtvé suché kůly.

Ve vesnici jsou dva kostely, jeden v centru a druhý na konci obce. Oba úplně rozbité, ale v obou visí pravoslavné kříže. V malé osamocené úžlabince se nachází asi jediný, víceméně celistvý dům, mezi rozvalinami a porostem. I ten byl opakovaně zasažen, ale žijí v něm lidé. Ukázalo se to, když se venku mezi keři mihl člověk. Je to starší smutný muž Anatolij, za kterým vychází jeho žena Nina. Muž říká, že jsou nyní jedinými obyvateli vesnice Piski. Jinak je celá rozbitá. Žili tu celou dobu i při bojích. Přežívali ve sklepě sousedního domu, bylo tam bezpečněji. Jejich dům měl třikrát rozbitou střechu. Výbuchy byly děsivé. A teď tu žijí jen oni, nikdo jiný.

Nyní je dvůr starších manželů čistý a uklizený. Ale dřívější výbuchy je stále vidět. Dům je pokrytý střepinami. Vedle jsou rozvaliny velké vily. Anatolij říká, že je sousední vila zachránila před municí. Všechno uvnitř vily shořelo.

Manželé dosud svůj dům staví. Zeď na něm praskla, uvolnila se a chtějí ji opravit. Okna byla rozbitá, dveře vyražené,  nyní  všechno nějak zajistili. I střechu provizorně zacelili starou břidlicovou krytinou.

Na dotaz, zda mají nějaké hospodářství, odpovídá Anatolij: Jaképak hospodářství. To potřebuje krmit a není čím. Naše celé hospodářství je toulavá kočka.

Na dotaz co nyní nejvíce potřebují, vypočítává Anatolij: plechovou střechu. zasklení oken a opravu dveří. Nemáme kam z Pisků odejít. Na najmutí bytu by nestačil náš důchod. Manželé si dělají naději, že Piski ožijí. Naděje není marná. Piskám se vrací život. Na okraji vsi, vedle rozbité dálnice a rozbitých domů stojí nový pavilonek s vývěskou "Prodejna N1". Obchod je kolem vydlážděný a ozdobený záhony. Dokola jen trosky a nikde člověka. Jak je to možné?¨

Obchod je zcela nový, otevřený krátce před příjezdem novinářů. V obchodě běží generátor, v regálech jsou obyčejné potraviny, čokoládové výrobky, limonáda, pirožky a grilované kuře.

Majitel obchodu Vladimir říká, že je to jeho pozemek. Stál na něm dům jeho rodičů a ještě před boji tam byl obchod. Ještě za Ukrajiny se zkontrolovaly  dokumenty, všechno bylo v pořádku, tak dostal Vladimir povolení k provozování obchodu. Každý den sem dojíždí z Doněcka, přiváží zboží, otevírá rolety a prodává. Vydláždil cestu a zřídil záhony, protože to tak bylo vždycky.

Na dotaz zda není děsivé obchodovat v takovém místě odpovídá, že toho už tolik prožil když se tu bojovalo, že už pro něho není děsivé nic. Hlavně, že se vylepšila logistika. Dodavatelé vozí zboží do Doněcka. On je odtud vozí svým autem. Ale kde jsou kupci, když zde nejsou žádní lidé? S úsměvem říká, že zde žijí strýc Anatolij a teta Nina. A v okolí lidé žijí. A cesta kolem ožívá. Jezdí po ní vojáci i civilisté.

Auta opravdu po silnici jezdí, a to i přes nebezpečí útoku dronů. Jezdí se z Doněcka do Karlovky, Ukrajinska a Selichova. V obchodě je možno platit i kartou. Je to šokující. Vždyť kolem jsou zničené domy a spálená země.

Je jasné, že kolem přibývá život. Dále po silnici se objevuje nevelký přístřešek s rožněm na pečení šašliků, na kterém se skutečně šašliky dělají. Piski už nejsou mrtvá obec, žijí tu lidé a silnice je živější. Vrací se život.

https://www.rg.ru/…tml

Překlad:               zajoch