Svět ruskýma očima 855
- Pochybovač
- před 16 hodinami
- Minut čtení: 3
Pozvání do Rady míru . ČR v seznamu není
Kamran Gasanov. 20. ledna 2026
Mírová rada Trumpa: Alternativa OSN, nebo Americká "Rada bezpečnosti 2.0"
Trump vytváří Mírovou radu jako globální mezinárodní orgán pod svým předsednictvím - nejprve pro obnovení Gazy, ale s určením "pomáhat stabilitě v oblastech konfliktů". Odborníci to nazývají přímou alternativou OSN. Je to kvůli americkému právu veta.
Americký prezident oznámil vytvoření Mírové rady - mechanismu původně určenému na dohled na rekonstrukci sektoru Gazy po konfliktu Izraele s Hamásem. Ovšem formulování cílů charty ("podporování stability a její obnova, legitimní zákonné řízení a zajištění stabilního míru v oblastech, které byly postiženy, anebo u nichž hrozí nebezpečí konfliktů") ukazuje na ambice globální. Azios potvrzuje, že pravomoci orgánu budou platit i mimo Gazu. Nejde o lokální projekt, ale je to snaha o přestavbu světové architektury pod záštitou Washingtonu.
Co je Mírová rada?
Je to jeden ze čtyř projektů vytvořených USA v listopadu 2025, určených k provedení dvaceti bodového plánu Trumpa pro Gazu. OSN plán schválila v rezoluci Rady bezpečnosti jako dočasný systém pro koordinaci obnovy. V palestinské enklávě bylo zničeno 80% budov, 2 miliony obyvatel žije ve stanech. Rada má dohlížet na technokratickou palestinskou vládu, mírové síly a financování. Radě má předsedat osobně Trump.
Trump trpí komplexem zachránce světa - není náhodou, že je v ústavě nové Mírové rady uveden jmenovitě Trump a ne obecně prezident USA.
Bílý dům již označil sestavu vysokého vedení Rady míru. Absolutní většinu mají členové Trumpova týmu: ministr zahraničí Rubio, zeť a poradce Kushner, Zvláštní vyslanec Trumpa pro Blízký východ Witkoff, zástupce poradce USA pro národní bezpečnost Gabriel a americký podnikatel Rowan. Dále bude v Radě předseda Světové banky Banga a bývalý předseda vlády Británie Tony Blair.
Druhým důležitým orgánem Rady je výkonný výbor pro Gazu, který se bude zabývat enklávou přímo. Zde budou Kushner, Witkoff, Blair a Rowan, katarský diplomat Ali al-Thawadi, vůdce egyptské rozvědky Hassan Rašad, turecký ministr zahraničí Fidan a další. Vysokým představitelem pro Gazu byl jmenován bulharský diplomat a bývalý vyslanec OSN pro Blízký východ Nikolaj Mladencov.
Pravidla práce
Charta Mírové rady je prostá a přísná. Každá země má jeden hlas a rozhodnutí se přijímají kvalifikovanou většinou. Trump jakožto předseda má absolutní veto. Schůzky se konají minimálně jednou za rok s hlasováním a jednou za čtvrtletí bez hlasování. Trvalé členství je placené, stojí jednu miliardu dolarů za rok. Dočasné na tři roky má být zadarmo. Seznam stálých členů bude schvalovat Trump. Podpis charty se čeká 22. ledna a oznámen bude v Davosu (19.-až 23 1.).
Pozvání bylo zasláno: Austrálie, Argentina, Arménie, Bahrajn, Bělorusko, Brazílie, Británie, Maďarsko, Vietnam, Německo, Řecko, Egypt, Izrael, Indie, Indonésie, Jordánsko, Irsko, Španělsko, Itálie, Kazachstán, Kanada, Katar, Kypr, Čína, Maroko, Nizozemsko, Nový Zéland, Norsko, Sjednocené Arabské Emiráty, Omán, Pákistán, Paraguay, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Saúdská Arábie, Singapur, Slovinsko, Thajsko, Turecko, Uzbekistán, Ukrajina, Finsko, Francie, Švýcarsko, Švédsko, Jižní Korea a Japonsko.
Viktor Orbán označil Trumpovo pozvání "ctí". Pozvání přijal premiér Arménie Pašiňjan a generální tajemník ÚV KS Vietnamu To Lam.
Nabídku Trumpa odmítly Francie, Británie, Švédsko, Německo, Nizozemsko a Kanada. Odůvodnili to podkopáním legitimity, statusu OSN a mezinárodního práva. Podle agentury Bloomberg pohrozil Trump Francii za Macronovo odmítnutí cly 200%.
Náhrada OSN
Mírová rada je fakticky alternativou, nebo dokonce kopií Rady bezpečnosti OSN, ale s dominancí Ameriky. Trump kritizoval OSN za "nečinnost" a nyní navrhuje "pružnou" alternativu. Jestli by se pravomoc Mírové rady rozšířila mimo Gazu, legitimita Rady bezpečnosti by byla ohrožena. V ní má právo veta pět zemí, a to USA, Rusko, Čína, Francie a Británie. V Mírové radě má právo veta jen Trump a nutné příspěvky jsou "přísaha věrnosti".
Budoucnost Rady je stále nejistá. Evropa odmítla účast, Rusko a Čína ještě přemýšlejí o své účasti. Izrael odmítá kandidaturu Kataru a rovněž Turecko, kvůli "blízkosti Hamásu".
Jak se Trump soustřeďuje na Gazu, pouští ze zřetele buď úmyslně, nebo náhodou Západní břeh Jordánu, kde opět plným tempem probíhá výstavba židovských sídel. Jak Rada míru buduje jakousi stabilitu v jedné části Palestiny, ignoruje v druhé části okupaci.
Co řeklo Rusko?
Kreml si vede opatrně. Peskov k tomu řekl: "Ano, opravdu dostal prezident Putin diplomatickou cestou pozvání připojit se k Radě míru. Zatím všechny podrobnosti studujeme, mezi nimi i možnost kontaktů s americkou stranou, abychom si všechny nuance vyjasnili."
Podle informace agentury Reuters Trump osobně Rusko pozval a Financial Times píše, že cílem pozvání je navázat dialog o Ukrajině. Kritici se obávají, že Rusko bude součástí Rady, přestože bylo obviněno z vedení války na Ukrajině, ale utěšují se tím, že Moskva nebude mít v Radě právo veta, jako má v Radě bezpečnosti OSN.
Překlad: zajoch
Komentáře