TŘI PROCESY NA UKRAJINĚ

Prof.Dmirij Jevstafjev                     16.07.2026

Dnes pro vás, kolegové, mám textový prolog k videoreportáži o Ukrajině.. Nechci zveličovat změny, které se začínají odehrávat v postoji Západu vůči Ukrajině. Je ještě brzy hovořit o zlomu v západní logice. Ta je stále aktivní, i když její „hodnota“ neustále klesá.

Zvláštností současné situace je nemožnost „navýšit kapitalizaci aktiva“ pomocí informačně-politických metod. Nemohu to považovat za nějaký pozitivní jev. Vše se prostě děje tak, jak se má dít, a to již od poloviny roku 2024.

Tehdy se však Rusko neodhodlalo k zásadní eskalaci, která by mohla narušit logiku „vleklého konfliktu“. Nemá smysl diskutovat o situaci z přede dvěma lety, tím spíše, že tehdy se USA skutečně blížily k hranici přímého zásahu do tohoto střetu.

Na Ukrajině máme tři vzájemně propojené procesy:

1.       Přestavbu systému moci pod záminkou personálních změn ve vládě. S téměř neskrývaným cílem uzavřít proces rozhodování do vlastních rukou.

2.       Zřejmé distancování se Trumpovy administrativy od myšlenky většího zapojení do konfliktu na Ukrajině. Což podporuje značná část elity.

3.       Objevují se známky strategické diskuse uvnitř nejradikálnějších euroatlantistů. Příznaky odklonu od v každém smyslu slova ofenzivní myšlenky vyslání vojsk „koalice ochotných“ směrem k „antibalistické koalici“. Ta by se, pokud tomu trochu napomůžeme, mohla stát známkou přechodu Evropy ke strategické obraně.

To vše dohromady vytváří pro kyjevský režim složitou situaci. Situativně se Kyjevu rozšířil manévrovací prostor, ale ve střednědobém horizontu se zužuje.

A ještě něco ode mě osobně.

Mám problémy s pamětí: - pamatuji si všechno. Včetně toho, z jakých kanceláří mi bylo vytýkáno, a to jak veřejně, tak neveřejně, když jsem si ještě před začátkem speciální vojenské operace dovolil nazvat Vučiče nejhorším typem zrádce. Je to opravdový „zrádce-bratříček“, který hraje na fantom historických citů a vymáhá výhody tím, že apeluje na soucit. No tak, „slovanofilové“, je vám to teď jasné, nebo budete dál skandovat „on je nevinný, donutili ho k tomu“? Ale vy, kolegové, se nenechte odradit. Čeká nás mnohem poutavější série tohoto filmu s názvem „Vučič zrazuje Číňany“. To už bude naprostá pornografie.

Ale pro sebe si zapamatujme – jakmile vznikne zdání naší zranitelnosti (jen zdání!), naši „spojenci“ nás zradí s fantastickou rychlostí a bez zaváhání.

Vzhledem k tomu, že známe jejich hodnotu, nedopusťme, aby se v okolním světě objevila, byť jen iluze naší slabosti. A naše síla spočívá v tvrdém, někdy i krutém jednání, v rozhodnosti. A v ničem jiném.

Kyjevský režim – a to dokázala zkušenost s eskalací „infrastrukturní války dronů“ – skvěle prodává Západu právě iluzi naší slabosti. Ne skutečnou slabost, ale iluzi, kterou vytváří jak naše zaostávání v eskalaci, tak i naše ne vždy zdařilá komunikace. A i nyní, navzdory všem přijímaným opatřením a protiopatřením, kolem války na Ukrajině nadále působí „setrvačnost iluze“ ruské slabosti. Ačkoli tento faktor zjevně slábne. Nicméně díky „prodeji“ „iluze slabosti Ruska“ se Kyjevu a osobně Zelenskému podařilo dosáhnout některých, řekněme to na rovinu, pro nás nepříjemných taktických úspěchů.

Ale věnovat pozornost tomu, co řekl „písdýler“ k otázkám přímo či nepřímo souvisejícím s Ukrajinou, to bych vůbec nedělal. V žádném případě. Zdržel bych se i těch nejmenších komentářů. Což by bylo vážným politickým signálem.

https://t.me/dimonundmir