V jistém momentu to může prasknout…

Prof.Jevstafjev   20251204

Ve včerejším rozhovoru pro „Radio Sputnik“ profesor Dmitrij Jevstafjev analyzuje nejvýznamnější události týdne: právní zdůvodnění Ursuly von der Leyen pro konfiskaci ruských aktiv, korupční kauzy v EU, hospodářskou krizi v Evropě a Putinova jednání o Černém moři. Diskutuje se o eskalaci konfliktu, důsledcích pro NATO, námořních hrozbách a reakci USA. Jevstafjev také rozebírá vnitřní konflikty v Trumpově administrativě, roli Rubia, problémy s případem Epsteina a formování alternativního systému řízení v USA.

Dnes se vyrojilo tolik událostí a informací, až se zrak rozbíhá do stran – co tomu říkáte, zejména Ursule?

Máte pravdu, že se zrak rozbíhal až tak, že jsem si v jistém momentě všiml, že se nemohu soustředit – a tak jsem  šel spát… Od rána jsem pročetl miliony zpráv, poznámek, dotazů a žádostí, že spánek byl nejlepším řešením. Proto všem doporučuji, aby v momentě, kdy začnete cítit zvýšení energičnosti, které vám zvedá tonus, jděte se vyspat. V tom je i odpověď na Vaši otázku, co se chystá Ursula v.d.Leyen udělat s našimi konfiskovanými/zmraženými aktivy.

Ta historie  má několik  stránek:

• Přichází v pravou chvíli, protože se sotva začal rozjíždět případ Mogherini a jejího okolí. A řeknu Vám, že se trochu za Evropany stydím – proč najednou skočili na Mogherini? To děvče to, pravda,  trochu přehnala ve sféře nemovitostí – stává se a nejen v Evropě – stačí se podívat do kriminálních zpráv různých světadílů. Proč zrovna Mogherini s jejími ubohými drobnými, když mají pod nosem Ursulu? Vše, co podniká v.d.Leyen souvisí s tím, že ona chápe, že je buď je další na řadě nebo ob jednoho. Ve srovnání s tím, jaké kriminálně korupční stopy se táhnou právě za ní, je případ Mogherini drobným výtržnictvím - tak na 15 dní a může jít domů.

  
  

• V historii Ursuly je ale jeden důležitý moment: - ona je, samozřejmě, chytrá, a na rozdíl od nepříliš chytré Mogherini,  chápe, že dluhy, a zvlášť závazky korupční, promíjí a odepisuje jen válka. Přitom nejde ani tak o Evropu, kde se to projevilo nejvýrazněji, ale o Euroatlantik, což je krom Ev ropy podstatná část americké elity. Ti všichni dosud žili dost dlouho v naprostém přesvědčení, že válka s Ruskem odepíše všechny dluhy a zločiny. Když se ale ukáže, vše může skončit  „v historicky krátké době“, jak řekl jistý známý politolog na počátku 20.století, a může skončit úplně jinak než plánovali a že se jich budou vyptávat, tak Ursula (žena tvrdá, nehloupá a dost zlodějská) dělá vše pro pokračování války v jakékoli podobě.

• Já si navíc myslím, že ty peníze ukradli už v dubnu/květnu 2022, kdy ty peníze „zmrazené v Euro clearu“ byly puštěny do evropské ekonomiky přes belgické kanály, přes offshorové zóny Beneluxu. Odkudpak, s prominutím, se berou ony obrovské úroky, které se už několik let utrácejí na financování Ukrajiny? Ty peníze se musí nacházet v obratu… - ale v jakém obratu? Takže zkonfiskovat je, by znamenalo, je někomu vzít z obratu! Sestavit seznam tě ch, kterým by je sebrali – proto se Belgičané asi tak vzpouzejí. Tam, mohou být taková jména … - například bych tam očekával Ursulu v.d.  Leyen, americké investiční fondy…

Evropa tedy vymýšlí naprostou právní scholastiku – „reparační úvěr“ – aby zajistila první krok. Evropa se přitom považuje za naprosto zajištěnou před druhý, třetím krokem. V přesvědčení o vyloučenosti jakýchkoli soudních tahanic v prostoru  Euroatlantiku – jen rozhodnutím EK.

Hovořím tu o Evropě, k jejímž soudům musíme posílat podání, ale s neměnným úspěchem. Ale pokud jde o Ameriku, tam velmi pochybuji, že by Ursulu čekal podobný úspěch v blokování našich podání v amerických soudech.  Jistěže budou sotva uspokojeny – ale – ale to, že Donald Trump využije blokace těchto podání z naší strany (a dělat se to také musí) k to mu, aby vyrazil další z Evropy ústupky ve clech, přístupu k energetickým centrům, k pozemkům (on už si s jejich využitím poradí).

Je tu ale ještě další moment, a tím jsou soudy členských zemí BRICS, zemí ODKB,  zemí EAES – nad tím, zda tam budou fungovat pokyny EU se vznáší velký otazník. Značná evropská aktiva se nacházejí na suverénním území RF – včetně nových jejích regionů, případně regionů, které se ještě v blízké či vzdálenější budoucnosti k RF připojí, na něž lze předběžně uvalit sekvestr…  V této souvislosti mě napadá  docela humorný vývoj „Trumpova dealu“ s kyjevským režimem: - nejdřív kovy vzácných zemin, potom nějaké „minerály“, potom cokoli včetně železného  šrotu (jak to chápu). Tam se přece lze v budoucnu dohodnout …

Pokud s námi ovšem chtějí jednat nadále tak jak jednají, proč se máme tvářit, že jsme lidmi  let dvacátých, když disponujeme velkolepými, nedoceněnými a nevyužitými zkušenostmi z let devadesátých? K tomu si nutně nemusíme oblékat sako malinové barvy. K tomu nám postačí slušní Evropané, kteří přijdou a zeptají se, jak to udělat, aby se naše zkušenost s devadesátek na jejich hospodářskou činnost v druhé polovině  dvacátých nevztahovala. Oni si samozřejmě můžou za to, že mají takové vlády… - ale to není jejich vina, nýbrž jejich neštěstí. A my jim budeme ochotni pomoci… Jsou ale lidé, kteří to nechápou a nejdřív se na nás utrhovali ve dvaadvacátém a někteří z nich už ve čtrnáctém a patnáctém – a ti všichni se budou chtít vrátit? Kdepak, žádný červený běhoun se jim stlát nebude.

Zkrátka mi něco napovídá, že se s někým a někde můžeme domluvit. Jsou tam dva typy přístupu, jak nám ukrást peníze:

1.      Úvěr EU, což je pro blbce. EU nám  ukradne peníze na základě „kolektivního rozhodnutí“ a tím i s kolektivní odpovědností. Takže se to vše svede na Ursulu, která právě sedí v base a jíž můžeme zkonfiskovat maximálně tak 1, 5 eura majetku… - tak to nepůjde!

Takže to bude kolektivní odpovědnost členských zemí EU, což vymysleli fikaní Belgičané, proti jejichž byrokracii jsou Američané školáky. Takže my požneme k soudu nikoli Ursulu, ale každou zemi, která se podílela – v souvislosti s jejím HDP.

2.      Reparační úvěr, - který, jak já to chápu, nebude mít kdo splácet. Ten úvěr bude poskytnut fakticky fiktivní právnické osobě (tady naprosto sedí Putinova definice celého ukrorežimu jako právně neexistujícího) nacházející se před likvidací. Co si vezmete na zbankrotovaném nebožtíkovi, že?

Takže, podle druhého projektu je třeba co nejrychleji penízky přetáhnout na nějaké korespondenční účty (formu si už najdou) …

To ovšem znamená faktické přiznání skutečnosti, že „Velká hra“ Evropy je prohrána. To ale neznamená, že Evropané nebudou muset vracet peníze, ale že budou muset vracet víc – protože budou muset vrátit tzv. reparační úvěr, který „dají Ukrajině“ a potom budou nám platit reparace.

Ale to, že jako neprůstřelné schéma „Jak ukrást ruské peníze“, které projednávali po celý poslední rok, s naprostou vírou v to, že to projde bez trestu, ve mně vyvolává dojem, že za to budou muset zaplatit.

Z toho, jak na tom trvají, soudím, že nemají východisko – že ty peníze potřebují oni sami a nikoli Ukrajina.

Správná úvaha!

Především to není pro Ukrajinu, protože nenajdou tolik techniky, kterou by bylo možné za to koupit.  I kdyby Trump otevřel svůj stánek dokořán, že by hned našel tolik techniky a munice za takovou sumu. Inu, kdyby jim začal prodá vat letadlové lodi apod, pak by to šlo rychleji.

Takže uvnitř Evropy a na úrovni Bruselu, celoevropského rozpočtu a na úrovni rozpočtu klíčových zemí, které jsou tři: - Německo, Francie, Itálie – které táhly největší díl pomoci Ukrajině. Tam musí být taková rozpočtová díra v likviditě  – prakticky kasovní manko jako hrom.

Takže Vaše myšlenka, že se Evropa, ale spíš celý Euroatlantik noří ekonomicky do let našich devadesátých, je skutečně bohatá a stojí za to ji sledovat. A pak to vypovídá o kritičnosti situace – existuje jakési „manko“ které kryli na úrovni účetnictví, a potom jako ve filmu „Noční patrola“ to účetnímu nesedělo o 17 kopjejek a na konci se tam objevil americký špion😊. Tak to bude i tady – někde bude účetnímu nějaké auditorské firmě nebo banky chybět 17 eurocentů a bude z toho koukat slušná sazba pro Ursulu anebo (bojím se to říci) některého z německých politiků. Protože, upřímně vzato, takové peníze z Itálie nevytáhnete a může to být  Německo nebo Francie – já sázím na Německo, kde   skutečně byla epocha „bezčasí“. V době Scholze a přechodu na Merze – doba, kdy Německo kočírovali byrokraté, pro něž hlavním kriteriem byla Ursula von der Leyen, protože snem každého byrokrata bylo stát se Ursulou. Psalo s e přece, že – ona to dokázala! Jistěže to dokázala… - ale já mám za to, že celá ta historie, že „nelze nekrást“, svědčí o tom, že EU s hlediska ekonomického se nachází v mezním stavu. A v jistém momentu to  může prasknout.

https://www.youtube.com/watch?v=CIFAUe7Z0gc