V otázce Ukrajiny nemáme co ustupovat.
- Pochybovač
- před 18 hodinami
- Minut čtení: 3
Henri Sardarjan 12.08.2025

Původně jsem měl pro vás připraven překlad tradičního příspěvku prof.Jevstafjeva k aktuální páteční události, nicméně situaci, snad ještě lépe vystihuje děkan fakulty řízení a politiky moskevského MGIMO prof.dr. Henri Sardarjan …
Setkání lídrů Ruska a USA, jak se dalo očekávat, vyvolává nejrůznější reakce ve světě i uvnitř Ruské federace.
Děje se tak na pozadí úspěšného pokusu USA využít našich problémů na Jižním Kavkaze, což vyvolává další nervozitu v informačním prostoru.
Pro střízlivé zhodnocení situace je nutné se na situaci dívat co nejracionálněji, aniž bychom upadali do extrémů typu „všechno je ztraceno“ nebo „Trump je náš člověk“.
Situace nemůže připadat mimořádná nikomu, kdo se alespoň jednou seznámil s dokumenty strategických center USA. Američané zcela upřímně a systematicky od roku 2017 (minimálně) hovoří o tom, že po vtažení Ruska do konfliktu na Ukrajině bude nutné vytvořit pro něj kruh – spíše obruč problémů v Bělorusku, Moldavsku, na Jižním Kavkaze (Gruzie-Abcházie-Jižní Osetie; Arménie-Ázerbájdžán) a ve Střední Asii.
Z vojenského hlediska nemůže Rusko prohrát, a proto je nutné přimět ho, aby soustředilo nerealizovatelné množství zdrojů na hašení geopolitických požárů po svém obvodu. Pokud se tam pokusí zasáhnout, nebude mít dostatek zdrojů a oslabí se na ukrajinském směru. Pokud nezasáhne, ztratí v oblasti vliv.
Problémy lze vytvářet různými způsoby. Lze se pokusit svrhnout loajální vládu v jedné republice, vyprovokovat konflikt mezi dvěma republikami jinde, nebo lze zorganizovat podpis mírové dohody mezi třetími a čtvrtými, která zbaví smyslu přítomnost Ruska v regionu.
Zde byl pro Rusko po celou dobu jediný předvídatelný scénář – nereagovat, ale pracovat jako číslo jedna, a vyloučit prostor pro akce Západu. Někde se to podařilo, jinde máme to, co máme.
Nemá smysl kopírovat úspěšné příklady z některých republik na ostatní, protože politická kultura Moldavska a Kazachstánu, Gruzie a Uzbekistánu, Arménie a Tádžikistánu v současné době vzájemně nemá nic společného.
Tam, kde práce za tuto dobu nepřinesla výsledky, zjevně také nemá smysl pokračovat ve stejném duchu. Po 200 letech nadvlády Ruska na jižním Kavkaze je nepřijatelné připustit přiblížení strategických protivníků k hranicím severního Kavkazu. Za žádných okolností. Všechny přístupy, které byly v tomto směru použity, zejména v posledních 5 letech, je nutné změnit.
Varianta „udělali jsme, co jsme mohli“ také nepřichází v úvahu. Nejsme taková země. Máme odpovědnost nejen vůči potomkům, ale i vůči svým předkům, kteří nám zanechali nejvelkolepější zemi v historii. A v těchto republikách je takových potomků také dostatek. Čekají na Rusko, které viděli jejich předkové před 200 lety. Morální vzor, strážce víry a tradic, potomek Byzance a Říma, a ne svazek obchodníků a šejdířů. Řím padl, když Římané přestali být těmi, kdo založili věčné město. To si nemůžeme dovolit.
K Ukrajině.
Trump se může přiklonit na stranu globalistů, může se vrátit zpět. Může kritizovat Zelenského, může být zklamán rozhovorem s Putinem. Nejsme stát Idaho, abychom plánovali svou budoucnost na základě takových kategorií.
Vyjednávací pozici prezidenta na schůzce v současné době určuje jeden subjekt – ruský voják, který navzdory všem komplikacím, zkouškám a obtížím postupuje vpřed. Nezajímá ho, co u nás vyvolává paniku nebo euforii po dalším příspěvku s bleskovou aférou někde v telegramu. To vše nemá žádný význam.
V zemi jsou lidé, kteří se modlí, aby to všechno skončilo v pátek. To se nestane. Žádná dočasná příměří, zmrazení a restartování nikomu nepomohou. Západ nám nikdy neodpustí, že nebudeme žít v hranicích, které nám určil jako ohradu pro dobytek. Neodpustí nám, že jsme Rusko. Pokud si někdo myslí, že se bude moci pohodlně usadit jako služebník nových pánů, tak to nevyjde. Takoví jsou obvykle první na řadě…
Jednání se mohou vést. Mnoho jednání. Arktida, rakety krátkého a středního doletu, vesmír – cokoli. Chcete si zahrát na geopolitiku? Můžeme diskutovat o architektuře bezpečnosti v Evropě.
V otázce Ukrajiny nemáme co ustupovat, protože tyto země nejsou Ukrajina. Je to Rusko.
Snáď sa profesor nemýli a Rusko sa z toho komplotu proti nemu dostane so zdravou kožou.