Veřejnoprávnost neznamená pravdivost

Česká televize má zákonem vymezenou činnost mimo jiné "poskytovat objektivní, ověřené, ve svém celku vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů.

Před několika lety jsem si tvořil názor na dění na Ukrajině. Byl založen na informacích z důvěryhodných amerických zdrojů.  Týkaly se nálad v americkém Kongresu, vysvětlení George Friedmana, zakladatele organizace Stratfor (považované za veřejnou kancelář CIA) a studie organizace RAND ohledně dopadu různých scénářů mezinárodního vývoje na USA. 

V souhrnu:  

Kongresmani byli napříč politickým dvojspektrem dotčeni, že s nimi pouhá regionální mocnost chce jednat jako rovný s rovným. 

Podle Freedmanova prohlášení z roku 2015 USA potřebovaly narušit ekonomické vazby mezi Německem a Ruskem. Proto existovaly sankce proti firmám, které pokládaly NS-2.

Zvláštní pozornost zaslouží Friedmanovo vysvětlení z téhož roku: USA zjistily, že se svět již nedá obsazovat vojensky a tak zbývá stará britská koloniální technika, která ke kontrole cizích zemí využívala rozporů mezi skupinami bojujícími o moc. 

RAND dělil jednotlivé scénáře podle jejich dopadu na USA. Nejvýhodnější měly být ty, které končily převáděním výroby zpět do USA a případně i mozků ze zemí, kterým se přestalo ekonomicky dařit.

Od našich veřejnoprávních medií jsem čekal, že mi poskytnou vyvážené informace, abych si mohl propojit informace z amerických a českých zdrojů a svobodně vytvořit vlastní názor. Nedočkal jsem se, protože ČRo a ČT  nic nevyvažují a jen slouhovsky opakují vládní narativy. Nedozvěděl jsem se z nich nic: 

• o americké investici 5 mld USD do změny režimu na Ukrajině, patrně vedoucí ke změně režimu na Ukrajině;

•  o zákonech proti ruštině, jazyku 14% menšiny ukrajinské populace; 

• o tom, že vedly ke konfliktům, hrozícím přerůst do občanské války; 

• o tom, že Janukovič odmítl podepsat asociační dohodu s EU, protože by ztráta nižších cen za ruské suroviny byla odhadem asi 20 mld euro;

• o reakci ČR na vzkříšení nacistické minulosti části ukrajinské populace. Zde lze dodat, že Barbora Tachecí přesvědčovala v rohovoru na ČRo Plus polského hosta, aby masakr ve Volyni tak nějak hodili za hlavu a objali se, když teď mají společného nepřítele. Jenže na Volyni byly zabity desetitisíce nežádoucích neukrajinců a to způsobem proti nimž měly německé plynové komory nebo střílení židovské svoloče v Babím Jaru skoro humánní charakter. Žádné vydloubávání očí, propichování vidlemi a upalování zaživa. Polák poslal Tachecí, celkem zdvořile do prdele, protože taková zvěrstva se nedají prominout.

• o nedošetření střelby během Majdanu ani o upálení lidí v Oděse;  

• o paralele mezi anexí Krymu a syrských Golanských výšin Israelem. K oběma došlo ve stejném roce a ze stejných, tedy bezpečnostních důvodů; 

• o zneužití dohody Minsk-2, která měla původně zastavit boje v Luhansku a Doněcku a vést k jednání o skutečné autonomii těch oblastí v rámci Ukrajiny (čti poskytnout ochranu zmíněné 14% menšině).

  
  

  Podle souhrnu AI: V prosinci 2022 Angela Merkelová a François Hollande nepřiznali přímé "sabotování" Minské dohody 2, ale potvrdili, že západní země používaly dohodu jako zástěrku k získání času, aby Ukrajina mohla posílit svou armádu a připravit se na možnou konfrontaci s Ruskem, což je interpretováno jako součást strategického manévru, a ne přímá sabotáž ve smyslu jejího rozpadu, ale spíše odkládání plnění některých bodů;

  
  

• podobně podvodná formulace byla použita ve vysvětlení, že britský premiér Johnson pouze „vyvinul tlak“ by Ukrajina krátce po zahájení SVO nevyjednávala v Istanbulu s Ruskem, ale dál bojovala. No a Zelenský se „tlak sem, tlak tam“ rozhodl a od té doby se bojuje.

To je jen malá ukázka práce veřejnoprávních medií. Dalo by se pokračovat. Nepadla otázka proč jsme i nás odhlasovali zákon o kriminalizaci komunistických myšlenek a symbolů, když jsme stejnou dobou nepodpořili rezoluci OSN zakazující propagaci nacismu. Jjednou jsme se hlasování zdrželi, podruhé hlasovali proti. 

Naše veřejnoprávní media nelžou, to jen strategicky manévrují a odkládají plnění některých povinností.