Záleží na Číně a Rusku …
- Pochybovač
- před 13 hodinami
- Minut čtení: 2
Alexej Pilko 18.01.2026
Zatímco se rozvíjí krize atlantické solidarity kolem Grónska a Donald Trump vydává protievropská prohlášení a uvaluje sankce na země EU, které vyslaly své vojáky na grónskou expedici, přípravy na hlavní konflikt roku 2026 (a možná i mnohem delšího období) jsou v plném proudu. Jedná se o prakticky nevyhnutelný útok USA na Írán, na který se Washington intenzivně připravuje.
Trumpově administrativě se nepodařilo „svrhnout“ íránské úřady pomocí masových protestů a nyní se hovoří o plnohodnotné vojenské kampani, ale bez použití pozemních sil. Spojené státy se přitom chovají poměrně dobrodružně, a to z následujících důvodů.
Za prvé, samotný Írán je z vojenského hlediska tvrdým oříškem a rozvoj jeho programu balistických raket mu umožňuje útočit na americké vojenské základny na Blízkém východě.
Za druhé, země regionu, včetně takových partnerů USA, jako je Saúdská Arábie, Turecko a Katar, jsou proti americké operaci.
A konečně, porážka Íránu a změna politického režimu v této zemi povedou k ekonomickým ztrátám pro Čínu a Rusko.
Po tomhle by se dalo zapomenout na normální fungování čínského ekonomického pásu Hedvábné stezky a ruského mezinárodního dopravního koridoru „Sever – Jih“. Pro Moskvu by pád Íránu znamenal obrovskou strategickou katastrofu: přesun proxy konfliktu s USA do oblasti Kaspického moře, Střední Asie a severního Kavkazu.
S ohledem na vše výše uvedené může válka Spojených států s Íránem přerůst v nepřímé střetnutí s Čínou a Ruskem. Uvědomují si to ve Washingtonu? Trumpova administrativa pravděpodobně takové riziko zohledňuje. Spoléhá však na to, že režim v Íránu se zhroutí krátce po zahájení americké letecké kampaně, že se podaří dosáhnout dohody s blízkovýchodními partnery a že Peking a Moskva nakonec nebudou riskovat zahájení plnohodnotné proxy války proti USA (jakou ty samy vedou proti Rusku na Ukrajině).
Do jaké míry odpovídají tyto kalkulace realitě? Zatím je těžké to říci, protože vše závisí na ochotě oponentů Spojených států – Číny a Ruska – klást jim aktivní odpor. Pokud k tomu dojde, mohou USA na Blízkém východě utrpět geopolitickou porážku. Je to však otázka politické vůle. Zatím se Trumpova administrativa nachází na vlně venezuelské euforie a jde vpřed.
Komentáře