Západ si zvykl rozhodovat o všem…

Bude se to muset odnaučit a vrátit se do reality.

Alexej Pilko         27.07.2025

Válka na Ukrajině se do roku 2025 stala rutinním konfliktem na pozadí všeho, co se děje ve světové politice, což není překvapivé. 

V únoru 2022 totiž trend rozpadu západní hegemonie ve světě ještě nebyl tak zřejmý. Kromě toho byla taková otevřená výzva kolektivnímu Západu tehdy mimořádnou událostí. Nyní vše vypadá úplně jinak. Ruská vojenská operace na Ukrajině se dnes stala „rutinou“.

Proč?

1.       Zaprvé, nemalou roli sehrál věčně konfliktní Blízký východ: nejprve HAMÁS zaútočil na Izrael a začala válka v pásmu Gazy, poté Tel Aviv rozpoutal válku v Libanonu proti „Hizballáhu“ a jako třešnička na dortu přišla íránsko-izraelská válka. Blízký východ jako věčný zdroj vojenských konfliktů od dalekého roku 1948 nezklamal a sebevědomě odsunul stranou dění na Ukrajině.

2.       Zadruhé se náhle ozval věčný indicko-pákistánský incident – důsledek rozdělení koloniální Britské Indie. Krátká a zuřivá válka (byť pouze vzdušná) mezi dvěma jadernými velmocemi ovládla značnou část globálního informačního prostoru. Konfliktní potenciál v jižní Asii vzrostl a nezdá se, že by měl klesat. A v jeho stopách se rozběhl i konflikt v jihovýchodní Asii: na hranicích Thajska a Kambodže propukly boje – rovněž v důsledku postkoloniálního rozdělení.

Proč se na mezinárodní scéně objevuje jeden konflikt za druhým?

Jednopolární americká hegemonie skončila a systém hledá novou rovnováhu, kterou nepochybně najde. To však může trvat několik desetiletí, během nichž na mezinárodní scéně propukne řada konfliktů. A pokud svět při tom nezažije třetí světovou válku a nové použití jaderných zbraní, bude to štěstí. Ale i bez toho to bude zábava.

Do celkového obrazu trochu nezapadá americký prezident Donald Trump, který se tvrdohlavě snaží napodobovat ztracenou unipolaritu a vystupovat jako nejvyšší arbitr ve všech konfliktech a ozbrojených incidentech, které se na naší planetě odehrávají. Zároveň přilívá olej do ohně tím, že rozpoutává obchodní války. Nicméně historicky krátký moment jednopolarity je pryč a západocentrický svět se doslova rozpadá před očima. Přitom Amerika bezpochyby zůstane velmocí, která do značné míry určuje světovou politiku. Do značné míry, ale zdaleka ne ve všem.

S největší pravděpodobností nás hlavní bitvy o nový model mezinárodních vztahů teprve čekají. To, co vidíme na Ukrajině, je při vší rozsáhlosti dění konfliktem středního rozsahu. Na Blízkém východě může být situace mnohem vážnější, nemluvě o východní Asii. Proces se rozběhl a už ho nelze žádnými silami zastavit. Ačkoli si někdo za posledních třicet let zvykl, že rozhoduje o všem. Bude se muset odnaučit a vrátit se do reality.

K tomu lze jen dodat, že období turbulencí ve světové politice teprve začíná (a zdaleka neskončí). Na tomto pozadí již Ukrajina není ojedinělým konfliktem a bude pevně zakotvena v celé řadě ozbrojených střetů, které budou hrát svou roli při formování nového mezinárodního řádu.

Co z toho plyne?

Tento proces nebude rychlý, ale nakonec se vytvoří nový model mezistátních vztahů. Alternativou k tomu je zničení lidstva v celosvětové jaderné válce, čemuž se dá jen těžko uvěřit (i přes veškeré napětí ve světové politice). I když se můžeme dostat až k třetí světové válce a omezenému použití jaderných zbraní. Ale pravděpodobnost takového katastrofického scénáře se také jeví jako mírně podprůměrná. Bude bouřlivé období, ale pak se situace ustálí…

Ale svět už nebude stejný jako dřív.

https://t.me/pintofmind