Do Nového roku správnou nohou

 aspoň káva #95

Jeden rok končí a další začíná. Skoro každý si dává nějaká předsevzetí. Přestane kouřit, přestane pít, začne cvičit, začne zdravě jíst…

Jenže ono se toho zase tolik nestane. Jediné, co se vlastně změní je to číslo v letopočtu. Nebude tam už pětka, ale bude tam šestka. Jinak slunce vyjde jako včera, převčírem i zítra a pozítří. Jen někde se vymění figurky na orloji. Předsednictví Errorunie se ujme další bezvýznamný vazal, který se stejně jako náš, dnes už naštěstí bývalý premiér Fiala bude snažit předvádět, jak je skvělý, prounijní, progrýndýlový a protiruský. Je zbytečné si vyhledávat jeho jméno, prostě další panák v panoptiku bezvýznamných postav.

A opět se budou scházet delegace se Zelenským a Trumpem, opět budou vynechávat rozhodující sílu v Ukrajinské zástupné válce, tedy Putina, opět budou vymýšlet nerealistické mírové plány. Mezitím budou Rusové dále postupovat a koalice všehoschopných se bude přesvědčovat, že víc peněz do černé díry, nebo spíše do zlatých záchodů, zajistí ukrajinské vítězství. Bez ohledu na stav na frontě. Prostě přání otcem myšlenky, Slováci to říkají ještě lépe. Čo sa babe chcelo, to sa jej aj snilo. Takže boje budou pokračovat až do posledního Ukrajince.

Domácí scéna také doznala změny. Konečně odtáhl Fiala se svou sebrankou neschopných a všehoschopných. A bude dost obtížné napravovat to, co tu po sobě Fialův gang zanechal. A nejtěžším úkolem nové vlády nebude napravit škody po vládě minulé, ale vůbec odstranit podmínky pro vznik jakékoli vlády podobné. Protože proti Fialově bandě byly všechny předcházející vlády procházkami růžovým sadem. Sem tam trny, ale přece jen pohoda. A že jsme si užili dost různých krizí. Balíčky, batohy a čisté ruce, to vše bylo dnes už minulou vládou mnohonásobně překonáno. Tolik nenávisti, které kolem sebe šířili Fiala, Rakušan či jejich poskok Foltýn, se hned tak nevidělo.

Jsou věci, které tím, že mají vazby mezinárodní, se hůře ovlivňují, ale přesto neochota cokoli podniknout ve prospěch naší ekonomiky i českých občanů, dovedla zemi k obrovskému deficitu. Stanjurovo šachování, či spíše podvody se státním rozpočtem na které upozorňovaly i evropské instituce, se konečně projevily v plném rozsahu. A těžko se mohou (i když to dělají) minulí vládcové financí vymlouvat na jakési sliby nastupující vlády. Propad rozpočtu za ubíhající rok je stále průšvihem Stanjury a spol. A stejně tak rozpočet na rok další, který musí vycházet z parametrů stanovených odešlou vládou, bude mít daleko horší výsledek. Protože teď už nebude možné čachrovat s položkami rozpočtu tak, jak to dělal právě Stanjura.

A zbylo tu po Fialově vládě spousta kostlivců, které bude nutné vyházet ze skříní a postupně měnit hloupé nápady namířené proti lidem i firmám na aspoň trochu lepší postupy, které naopak budou lidem i firmám pomáhat.

Fialovi vlezprdelkové a uctívači sice budou za každým podobným krokem vidět především prospěch Agrofertu, ale tyhle lidi nemá cenu brát vážně. Ti jsou nakaženi chorobou, kterou já označuji jako Antibabisium dementis. Tedy zatemněné mozky. A tito lidé si neuvědomují, že prospěch jedné firmy je prospěchem i firem dalších. A to nejen jako firem dodavatelských, ale i firem podnikajících v jiných oborech. Agrofert se v těhle opatřeních pouze veze s ostatními. Což antibabišovci nejsou schopni ve svém zaslepení pochopit.

Do nového roku bychom měli vstupovat s nadějí. Takže přejme si, aby konečně skončila ta nesmyslná proxy válka mezi Západem a Ruskem prostřednictvím Ukrajinců. A by se podařilo postupně zlepšovat vše, co Fialova vláda pokazila, zničila či zlikvidovala.

A nám, kteří jsme svou úlohu už splnili volbami, přeju, aby nám stále chutnala káva.