NATO nechce jen procenta. Česko má zajistit protivzdušnou obranu a vybudovat těžkou brigádu
- lujjza
- před 6 hodinami
- Minut čtení: 2
Vládní představitelé opakovaně tvrdí, že vojenské schopnosti jsou důležitějším závazkem vůči NATO než procenta obranných výdajů. Podle expertů musí Česko hlavně dobudovat těžkou i střední brigádu, posílit protivzdušnou obranu a připravit zemi na případné přesuny spojeneckých vojsk.
„Naše závazky jsou spojené především s vybudováním těžké a střední brigády. A také je potřeba dokončit projekty související s obranou vzdušného prostoru,“ shrnul Novinkám bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.
Těžká brigáda stojí na pásových bojových vozidlech, které mají větší palebnou sílu a ochranu, ale jejich přesun je náročnější. Jádrem střední brigády jsou naopak kolová vozidla. Je tudíž mobilnější, ale zároveň disponuje menší palebnou silou než těžká brigáda.
Právě těžká brigáda je dlouhodobě nejviditelnějším českým závazkem vůči Alianci.
Má stát na nové západní technice, především bojových vozidlech pěchoty CV90 a německých tancích Leopard. Jenže na jejich dodání armáda stále čeká.
„Zavázali jsme se, že ji dobudujeme v nějaké rozumné době. A to jsme dosud neučinili, i když termíny uplývají,“ uvedl Vlastislav Bříza mladší, bezpečnostní expert z Fakulty sociálních věd UK.
Původně měla být brigáda k dispozici v letošním roce, termíny se ale opakovaně posouvaly a v květnu šéf armády Karel Řehka řekl, že cílem je rok 2032.
Vojenská schopnost ovšem neznamená jen nákup techniky. Zjednodušeně jde o to, zda armáda dokáže plnit zadané úkoly.
Právě tuto schopnost sledují alianční cíle označované jako Capability Targets 2025.
Kompletní seznam schopností, k nimž se Česko zavázalo, je utajovaný, z veřejných dokumentů NATO a ministerstva obrany ale vyplývá, že se týká hlavně přípravy na konflikt vysoké intenzity, silnější protivzdušné obrany, posílení pozemních sil, logistiky, zásob munice nebo infrastruktury potřebné pro přesuny spojenců.
Podle Břízy aktuálně roste význam střední brigády, která před ruskou invazí na Ukrajinu nehrála tak výraznou roli.
Jenže u té je situace ještě složitější, protože její modernizace stále nezačala. „Je pořád odsunována a ta situace začíná být tristní,“ uvedl Jiří Šedivý s tím, že její dobudování a přezbrojení očekává až výrazně po roce 2030.
Roste význam protivzdušné obrany
Další významnou oblastí je protivzdušná obrana.
„Ta je u nás hodně poddimenzovaná. Disponujeme pouze systémy velmi krátkého dosahu (s dostřelem v jednotkách kilometrů - pozn. red.). Naštěstí armáda zavádí do výzbroje i systémy krátkého dosahu, jako jsou izraelské systémy SPYDER,“ řekl Bříza.
Podle něj bude nutné řešit i vyšší vrstvy obrany, tedy systémy schopné působit proti balistickým raketám.
Jako příklad zmínil Patrioty. „To by měl být úkol pro vládu v dohledné době,“ doplnil. Jejich případné pořízení ale bude extrémně nákladné.
Šedivý upozorňuje, že tlak poroste i na protidronovou obranu, protože válka na Ukrajině ukázala, jak rychle se hrozby ve vzduchu mění.
Aliance ale po Česku nechce jen bojové jednotky. Důležitá je i logistika.
Česko neleží na východním křídle NATO, ale v případě krize by přes jeho území pravděpodobně projížděly spojenecké jednotky směrem na východ.
„Budeme tvořit páteř logistiky v případě napadení východního křídla NATO. Pro moderní bojiště je logistika stejně důležitá jako strategie boje,“ řekl Bříza.
Podle Šedivého to znamená mít připravené trasy, případné objížďky, místa pro odpočinek vojáků nebo tankování techniky. „Musíme být schopni zvládnout organizaci případného přesunu vojsk,“ uzavřel.
---
zvýraznění ode mě
Ti hysteričtí váleční štváči už se nemůžou dočkat, až nám tady - ze všech stran - začne to svinstvo padat na hlavu.
Ti pitomci se na válku přímo třesou. Samý expert s vymletým mozkem, to nemá chybu. Pokud se něco semele, budou ty plánované krámy úplně ku hounu.