Zbytečnost censury

Zaplať si pivo a seď v hospodě a žvaň si, co chceš. Hostinský Palivec o svobodě slova

Palivcova myšlenka, zdá se, pronikla až za Atlantik a stala se základem současného tažení proti censuře. Mohli bychom se lecčíms pyšnit, kdyby u nás nebyla ta komunistická hrůzovláda. Během Pražského jara jsme totiž světu oznámili vznik systému s lidskou tváří. Předběhli jsme USA, kde prezident Johnson až v prosinci 1968 položil základ kapitalismu s lidskou tváří podpisem zákona, který tak nějak ukončil omezení související s barvou pleti, rasou a původem. U nás se mluvilo o socialismu, od kterého dal rychle ruce sám Václav Havel, aby se neušpinil. I tak jsme se ještě jednou vytáhli, to když ministr vnitra Josef Pavel oznámil na jaře 1968 zrušení censury. Je nepochopitelné, že až dnes byla na Královských Vinohradech vyslovena klíčová věta: Censura je zbytečná tam, kde svoboda slova nemůže nic změnit a neohrožuje vládce. Naši mocní se necítí jistí v kramflecích a proto na zrušení censury neslyší.