Hledám odpověď

Moje otázka se týká práva států chránit vlastní hranice. Lída Rakušanová, bývalá spolupracovnice Svobodné Evropy se nedávno ve svém komentáři na ČRo omezila na zločiny komunismu na naších hranicích s Rakouskem a bývalou Spolkovou republikou Německo. Prý ještě nebyly potrestány. Tím se šikovně vyhnula nyní již celosvětovému problému ochrany hranic. Když pomineme špiony a pašeráky, lze s velkou pravděpodobností předpokládat, že většina těch, kteří se tehdy pokoušeli překročit naši státní hranici, šla za představou politické, ekonomické a osobní svobody na druhé straně. Československo se po roce 1948 bránilo proti útěku svých občanů vytýčením dvou hraničních pásem a zplanýrovaným pásmem přímo na hranici. V prvním pásmu pracovala bdělost a ostražitost Pohraniční stráže podporovaná jejich pomocníky. Do druhého pásma, které bylo blíž ke státní hranici měli přístup jen lidé, kteří tam pracovali a to jen ve dne. Druhé pásmo bylo označeno tabulemi zakazujícími vstup bez povolení.  Samotnou hranici pak střežily ozbrojené jednotky. 

Čeští badatelé studují oběti na hranicích dnešního Česka s Rakouskem a bývalou NSR. Výsledky svého pátrání zveřejnil Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu před sedmi lety. Podle nich v letech 1948 až 1989 zemřelo při pokusu dostat se na Západ na hranicích s Rakouskem a Německem 280 konkrétních lidí. Zastřeleno bylo 143 lidí, 95 zemřelo v elektrických zátarasech, 17 spáchalo sebevraždu z obav před zatčením a 11 utonulo. Po pěti lidech zemřelo při pokusu zdolat hranici vzduchem a při pokusu prolomit automobilem pohraniční zátarasy. Další zabila mina, jednoho roztrhal služební pes a jeden zemřel nejspíše na infarkt po zatčení. ZDE

K této informaci je nutné dodat, že v té době existovala studená válka a hlavně to, že na hranicích byl provoz oboustranný, že zpátky chodili ti, kteří chtěli tehdejší Československo poškodit. 

Čas pokročil a ploty se najednou objevily i na jiných hranicích. Třeba v Polsku a USA. V podstatě plní stejnou funkci jako komunistické zátarasy na hranicích. Znova umírají lidé, kteří se chtějí dostat za lepším. Střílí se tam, stovky ne-li tisíce migrantů umírají vyčerpáním nebo dehydratací. No a v čem je rozdíl? Je snad v tom, že naše hranice tehdy kontrolovaly komunistické svině, kdežto ty polské a americké brání před sviňskými migranty stateční vojáci, policisté a jejich civilní pomocníci? Pamatuji se na zprávu o zastřelení německého občana, který se před lety pokusil přejít ze Sýrie do Izraele. Odpověď Tel Avivu Německu byla jasná: Neměl tam co dělat. 

A tak se ptám: V čem je ten rozdíl? Proč neprotestujeme pro proti násilí kdekoli. Má snad odpověď rozměr dvojího metru? Předem odmítám výtku, že zmíněný problém relativizuji. Historie se vždy napřed odehraje a teprve potom je podle potřeby chválena nebo napadána. Interpretace ve prospěch mocných bratrů je pouhé slouhovství. Vynálezcům termínu „komunistická hrůzovláda“ v jejich horlivosti uniká, že komunisté jsou nebezpeční jen tehdy, stojí-li v cestě geopolitickým cílům světovládců.