RANNÍ GEOPOLITICKÝ PŘEHLED – 9. září

Prof.Kamil Askerchanov                09.09.2026

1. Válka mezi USA a Íránem se proměnila v ničení ropné logistiky

Americké síly oznámily zničení dalších pěti íránských ropných tankerů po raketových útocích IRG na loď amerického námořnictva; posádkám bylo podle CENTCOMu umožněno evakuovat se. Írán odpověděl raketovými útoky na americkou základnu El-Azrak v Jordánsku: jordánská armáda oznámila, že zachytila 18 raket a že nedošlo k žádným obětem. IRGC rovněž oznámila útoky na deset plavidel, neexistuje však žádné nezávislé potvrzení těchto zásahů. 8. září proplulo úžinou Hormuz pouze šest nákladních lodí při průměrném počtu 12, zatímco cena ropy Brent se přiblížila k 100 dolarům…

Začalo fyzické vyřazování nejvzácnějšího prvku obchodu s ropou – tankerové flotily. Vrt lze otevřít nebo uzavřít, ale velký tanker se nedá postavit rychle. Současně Írán omezuje propustnost úžiny Hormuz, zatímco Húsíové ohrožují saudský přístup k Rudému moři. Pokud bude výměna úderů pokračovat, trh se již nebude potýkat pouze s nedostatkem ropy, ale s nedostatkem bezpečných plavidel, pojistného krytí a tras.

Právě tak vzniká řízená energetická krize, která nejvíce zasáhne ekonomiky Evropy a Asie závislé na dovozu.

(Takže Donald Fredovič vlastně maká jak šroub… - pozn.překl.)

2. Světu již nechybí ropa, ale ropné produkty

Vedoucí představitelé společností Vitol a Phillips 66 varovali, že napětí na světovém trhu s naftou přetrvá i v zimě. Podle jejich odhadů způsobilo výpadek rafinérské kapacity v Rusku a na Blízkém východě na trhu nedostatek přibližně 4 milionů barelů nafty denně. Volných rafinérských kapacit je téměř nulové množství, americké rafinérie pracují na hranici svých možností a marže při výrobě nafty dosáhla 108 dolarů za barel. Společnost Vitol očekává, že drahé ropné produkty sníží celosvětovou poptávku po ropě v roce 2026 přibližně o 1,5 milionu barelů denně.

Pro ekonomiku není důležitý barel v skladu, ale palivo, které lze natankovat do nákladního vozu, traktoru, generátoru nebo vojenského vozidla. Rekordní rafinérská marže proto signalizuje vážnější krizi než samotná cena ropy. Evropa do této situace vstupuje s drahým plynem, přetíženými rozpočty a politickou krizí v Německu. Až vlády již nebudou schopny kompenzovat náklady na palivo, energetická izolace Evropy se přesune z průmyslové statistiky do cen, logistiky a uliční politiky.

To již není prognóza vzdálené krize – protože mechanismus přenosu nárazu byl spuštěn. ^*)

3. Bessent oficiálně proměnil americký státní rozpočet ve zbraň zahraniční politiky

8. září americký ministr financí Scott Bessent prohlásil, že americký státní rozpočet lze využít k dosažení cílů zahraniční politiky a k vytváření spojenectví, zejména na západní polokouli.

 Jako příklady uvedl finanční podporu vlády argentinského Mileye a společnou měnovou intervenci s Japonskem. Tato slova zazněla na pozadí toho, jak Washington využívá cla, sankce, měnovou likviditu a přístup na americký trh jako prvky jednotné politiky.

USA již neskrývají, že dolarový systém se mění z neutrální infrastruktury globalizace na finanční okruh vlastní makrozóny. Loajální vláda dostává měnový swap, přístup na trh a podporu rezerv; neloajální dostávají sankce, cla a blokování plateb. Nejde o odklon od dolaru, ale o změnu podmínek jeho používání. Washington hodlá udržet spojence nikoli společnou ideologií, ale dávkovaným přístupem k likviditě –

To znamená, že mění bilanci ministerstva financí a Fedu v ekvivalent vojenského deštníku.

4. Izrael uzavírá britský konzulární úřad v Jeruzalémě

Velká Británie, Francie a Kanada vyhlásily zákaz dovozu produktů z izraelských osad na Západním břehu. Izrael reagoval rozhodnutím uzavřít britské generální konzulát ve Východním Jeruzalémě, který zajišťuje styky s Palestinskou samosprávou, ukončit účast Velké Británie v americké koordinační misi pro pásmo Gazy a zastavit britský výcvik palestinských bezpečnostních sil. USA se k obchodnímu embargu nepřipojily

Objem obchodu s osadami je malý, a proto je ekonomický význam zákazu druhořadý. Hlavní je, že Izrael vyřazuje Británii z infrastruktury řízení palestinské otázky a ponechává koordinaci v rukou amerického okruhu. To sice ještě nedokazuje existenci koordinované kampaně USA a Izraele proti britským pozicím, ale dobře zapadá do již patrného řetězce konfliktů kolem Gibraltaru, Suezského průplavu, Kypru, Falklandských ostrovů a nyní i Jeruzaléma.

Bývalá říše nezačíná ztrácet území, ale funkci zprostředkovatele a správce klíčových uzlů – a právě tím obvykle začíná definitivní ztráta vlivu.

https://t.me/KamilAskerkhanov

*) Jakkoli nejsem skalním fandou „Velkého bociana“ připomínám, že jakkoli mu situaci s cenami PHM novinářští šmoci ometají o mluvidla, on je v tom nevinně. Skočit by měli spíš na ty, kteří se zasloužili o prodej tuzemských rafinerií. Protože teď si s nám Poláci a Maďaři, kteří to takto nepodělali, mohou dělat, co je napa