Dmitrij Skvorcov 20240916
Mezinárodní měnový fond (MMF) 16. září poprvé od roku 2021 obnovuje oficiální kontakty s Ruskem. To již pobouřilo řadu západních zemí. Proč se vlastně jeden z hlavních finančních nástrojů západní finanční nadvlády chystá vyslat své zástupce do Moskvy? O čem budou tato jednání a co MMF od Ruska potřebuje?
Mezinárodní měnový fond se rozhodl obnovit přímé kontakty s Ruskem (poprvé po roce 2021). Toto rozhodnutí vyvolalo protesty řady evropských zemí (od pobaltských států a severní Evropy až po Polsko, Belgii a Francii), které ho považují za ústupek Moskvě. I když existují i jiné názory na cíle, které MMF sleduje.
Annette Kiobe, stálá zástupkyně MMF v Rusku, uvedla, že konzultace fondu s ruskými úřady budou probíhat v různých formátech: „Tým bude od 16. září diskutovat na dálku a poté se vydá do země na osobní jednání.“ Poslední každoroční mise MMF navštívila Rusko v listopadu 2019, tedy před pandemií COVID. Poslední online konzultace se uskutečnila v roce 2021.
Důvodem rozhodnutí Mezinárodního (MMF) obnovit konzultace s ruskými orgány a vyslat do Ruska návštěvnickou delegaci je stabilizace hospodářské situace v zemi, uvedla ředitelka komunikace MMF Julie Kozak. „Hospodářská situace byla mimořádně nestabilní... zejména s ohledem na výhled a politický rámec pro krátkodobý i střednědobý horizont. Nyní, když se hospodářská situace stabilizovala, se konzultace obnovují,“ uvedla Kozak.
Dodala, že každoroční konání těchto konzultací je v souladu se závazky jak Fondu, tak zemí, které jsou členy MMF. Zástupkyně mezinárodní organizace také uvedla, že v rámci návštěvy mise MMF jsou plánována setkání s „různými zainteresovanými stranami“, neupřesnila však s kým.
Protesty evropských zemí
Nadcházející kontakty MMF s Ruskem vyvolaly protesty řady zemí Evropské unie. „Jsme tímto rozhodnutím vedení MMF šokováni,“ uvedla v pátek litevská ministryně financí Gintare Skaiste. – „Domníváme se, že jakékoli obnovení spolupráce s Ruskem by bylo projevem kroku k normalizaci vztahů s agresorem, zatímco ruská agrese na Ukrajině stále pokračuje.“
Skupina devíti zemí zaslala v pátek dopis generální ředitelce MMF Kristalině Georgievové, v němž vyjádřila znepokojení nad postupem, který podle nich představuje riziko normalizace vztahů s Moskvou. „Vyzýváme MMF, aby neobnovoval spolupráci s Ruskem a aby se i nadále držel cílů a zásad Charty OSN,“ uvádí se v dopise, který podepsali ministři financí a hospodářství Litvy, Lotyšska, Estonska, Finska, Švédska, Islandu, Dánska, Norska a Polska. Podobný postoj vyjádřili i zástupci Belgie a Francie.
V dopise se uvádí, že „Rusko jako země agresor by nemělo využívat rad MMF“, a poznamenává se, že „pokud MMF své plány uskuteční, sníží to ochotu dárcovských zemí podporovat Ukrajinu prostřednictvím iniciativ MMF, protože to podkope důvěryhodnost MMF“.
Sondáž v předvečer příměří?
Na pozadí toho, že se v poslední době na Západě stále častěji hovoří o možném příměří v blízké budoucnosti (nebudeme zde rozebírat reálnost takového vývoje), je logické předpokládat, že se kolektivní Západ (respektive ta jeho část, která je odhodlána konflikt zmrazit) rozhodl sondovat nálady ruské strany a nabídnout určité bonusy za souhlas s účastí na takových jednáních. Mohlo by jít například o nabídku částečného rozmrazení ruských aktiv.
Nenechte se zmást. Sankce neuvalil MMF a jeho rozhodnutí samo o sobě k rozmrazení nestačí, i když doporučení fondu bude mít určitou váhu. K tomu však může dojít až po dosažení dohody o příměří. Zelensky však příměří nepotřebuje, takže tento slib MMF bude něco stát.
Dalším návrhem, který by MMF mohl Rusku předložit, je snížení překážek pro průchod mezinárodních plateb sloužících ruskému zahraničnímu obchodu. V poslední době způsobila určité problémy s průchodem plateb hrozba sekundárních sankcí vůči bankám třetích zemí. Co to však má společného s MMF? Sankcemi pohrozilo americké ministerstvo financí.
Ale nyní, v předvečer voleb, kdy se Biden mění v „chromou kachnu“ a administrativa Bílého domu je v rozkladu, se Amerika nemůže takových jednání plně účastnit. Ani na sliby MMF se však v tomto případě nelze spolehnout.
Finanční zpravodajství v rámci vyjednávání
Existuje i opačný názor. MMF potřebuje kontakty, aby Západ mohl vyhodnotit výsledky protiruských sankcí a najít kanály, jak je ze strany Ruska a jeho partnerů ze třetích zemí obejít. Určité závěry lze vyvodit i na základě celních statistik a zpráv, které musí centrální banka MMF poskytovat.
MMF není povinen sdílet tyto plány s pobaltskou nebo polskou vládou. A demarše protiruských evropských politiků bude hrát pouze ve prospěch mise MMF, která bude hrát roli „hodného policajta“.
Existuje však problém, který kolektivní Západ zajímá více než kanály obcházení sankcí.
Jde o vybudování systému mezistátního zúčtování, který by byl nezávislý na dolarech, a tedy mimo kontrolu západních sankcí (a v ideálním případě by byl pro americké ministerstvo financí neprůhledný). Nezáleží na tom, zda se jedná o měnu pro mezinárodní zúčtování zemí BRICS, nebo o systém clearingových komor pro obsluhu dvoustranných zúčtování mezi členskými zeměmi tohoto sdružení.
Zde bude cílem MMF přinejmenším přimět Moskvu, aby vytvoření takového systému odložila. A maximálně - dohodnout se na transparentnosti budoucího zúčtovacího systému MMF (jehož členy jsou Čína, Rusko a další země BRICS).
Kontakty kvůli kontaktům
MMF možná takové globální plány nemá. Hrozba rozpadu světové ekonomiky na autonomní bloky nutí MMF jako instituci OSN přemýšlet o své roli v budoucím světě. A z tohoto hlediska může být udržování kontaktů s Ruskem v podmínkách, kdy většina západních zemí takové kontakty zakázala, úspěchem samo o sobě.
Proto se jednání mohou omezit na dohodu o formátu poskytování ekonomických statistik Ruskem za současných podmínek (kdy nemá smysl vše zveřejňovat). A dohodnutí formálních náležitostí schválení nového zástupce Ruska v MMF.
Tato otázka má značný význam. Alexej Možin, stálý zástupce Ruska při MMF od roku 1992 (kdy se Rusko stalo členem této organizace), byl rozhodnutím Rady ředitelů fondu zbaven možnosti vykonávat od března 2022 své povinnosti doyena výkonné rady MMF.
Doyen je nejstarším aktivním členem Fondu. Tento status je spojen s výkonem určitých funkcí: například nejstarší z nich činí jménem správní rady oznámení o výběru a jmenování výkonného ředitele MMF. Již bylo oznámeno, že předseda vlády RF Michail Mišustin souhlasil s nominací Ksenie Judajevy (bývalé náměstkyně šéfky Centrální banky RF), navržené ministerstvem financí a podporované centrální bankou, na místo Alexeje Možina jako výkonného ředitele MMF za Rusko.
Pjakina jebne.
K čemu vlastně bude Rusku dobrý ten MMF? Co je na něm tak přínosného?
Stále ještě existují lidé, kteří mají v hlavě funkční mozek. A to je jedině dobře.